Záchranný plán pro Kypr zvedl náklady na pomoc

Rychlý růst nákladů na kyperský záchranný plán ukázal, jak špatný byl přístup k prvnímu balíku pomoci pro tuto zemi. Uvádí to blog listu Financial Times, který zdůraznil, že růst nákladů během devíti dnů tvořil pět miliard eur (asi 129 miliard korun), tedy asi třetinu celkového výkonu kyperské ekonomiky.

Financial Times referují o návrhu dokumentu o kyperské pomoci, který by měli v pátek v Dublinu schválit ministři financí eurozóny. Podle dokumentu má Kypr nejen prodat část zlatých rezerv, dokument především uvádí, že se celkové náklady na pomoc za zhruba týden zvýšily ze 17 miliard na 23 miliard eur (téměř 595 miliard korun).

Vývoj podle Financial Times jen ukazuje, jak škodlivý byl přístup k prvnímu záchrannému balíku. Pomoc pro Kypr byla nejprve schválena 16. března a měla celkem dosáhnout 17 miliard eur. Počítala ale s jednorázovým zdaněním vkladů i pod 100 tisíc eur, což vyvolalo pobouření a nové jednání. To vedlo 25. března k novému plánu, který již nižší vklady nepostihoval.

Za tu dobu se částka, kterou musí sehnat Kypr sám, skoro zdvojnásobila ze sedmi miliard na 13 miliard eur, připomínají Financial Times. Půjčka Mezinárodního měnového fondu a evropských záchranných fondů zůstává neměnná na deseti miliardách eur.

Podle dokumentu se ze dvou největších kyperských bank "vysaje" 10,6 miliardy eur namísto původně plánovaných 5,8 miliardy. Jinými slovy, náklady na záchranu kyperského finančního sektoru se pro majitele účtů v kyperských bankách zvýšily skoro o pět miliard eur, což je skoro třetina celé ekonomiky ostrova, zdůrazňuje britský list.