Žádné zvyšování daní, Španělsko utáhne opasek. Rozjede desítky reforem

Španělská vláda se chce v úsporném rozpočtu na příští rok zaměřit více na omezování výdajů, než na zvyšování daní, a hodlá v něm ušetřit 40 miliard eur (asi bilion korun). Kabinet zároveň plánuje v příštích šesti měsících předložit 43 návrhů zákonů ekonomických reforem včetně penzijní reformy. Oznámili to po zasedání vlády její místopředsedkyně Soraya Sáenzová a ministr financí Cristóbal Montoro.

Výdaje jednotlivých resortů klesnou v roce 2013 o 8,9 procenta, uvedla Sáenzová. Již dříve oznámené zvýšení daní posílí daňové příjmy vlády o 3,8 procenta. Zatímco výdaje se sníží o 0,77 procenta hrubého domácího produktu, daně přispějí 0,56 procenta HDP. Vláda také ustaví nezávislý orgán pro dohled nad tím, jak Madrid plní požadavky Evropské unie na snižování rozpočtového deficitu.

Rozpočet pro příští rok je pro Španělsko dosud nejúspornějším od vypuknutí dluhové krize v eurozóně. "Je to krizový rozpočet zaměřený na vymanění se z krize," řekla Sáenzová podle agentury Reuters.

Madrid chce dnešním návrhem rozpočtu a reforem uniknout tomu, aby musel v rámci případné pomoci přistoupit na tvrdé podmínky EU. Španělsko je považováno za horkého kandidáta na pomoc z programu nákupu dluhopisů Evropské centrální banky, ten je však vázán na podmínky spojené s čerpáním ze záchranného fondu ESM.

Madridu se jeho záměr přesvědčit EU zjevně podařil, protože oznámení vlády vřele přivítal evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. "Reformy jsou jasně zacíleny na nejnaléhavější problémy. Zejména vítám ambiciózní plán na ustavení nezávislé fiskální rady, liberalizaci odborných služeb a snížení roztříštěnosti španělského vnitřního trhu," řekl Rehn. Dodal, že plány vlády jdou nad rámec toho, o co Evropská komise Madrid žádala.

Madrid zatím odmítá podat žádost o fiskální pomoc kvůli přísným podmínkám, které mají být s pomocí od EU spojeny. Rajoy tento týden řekl, že pokud zůstanou španělské náklady obsluhy dluhu neúnosně vysoké příliš dlouho, požádá "stoprocentně" o pomoc. Ministr hospodářství Luis de Guindos dnes uvedl, že Španělsko má nadále přístup ke kapitálovým trhům, a že náklady obsluhy dluhu jsou mírně pod loňskou úrovní.

Proti plánovaným úsporným opatřením vlády se v minulých dvou dnech pořádaly před madridským parlamentem násilím provázené protesty. Španělé jsou unavení neustálými úsporami a Rajoy je od loňského listopadu, kdy jeho strana získala v parlamentu absolutní většinu, stále nepopulárnější.

Španělská centrální banka informovala, že dluh vlády stoupl ve druhém čtvrtletí na 75,9 procenta HDP, což je nejvyšší podíl za nejméně 22 let. Vládní údaje z tohoto týdne naznačily, že Španělsko zřejmě nesplní cíl snížit letos rozpočtový deficit na 6,3 procenta HDP. Ve středu centrální banka uvedla, že ekonomika ve třetím čtvrtletí dál prudce klesala.

Největším fiskálním problémem Španělska jsou vedle klesající ekonomiky problémy v bankovním sektoru, pro nějž už požádala EU o pomoc až 100 miliard eur. Velkou komplikací jsou i insolventní autonomní oblasti, které žádají ústřední vládu o finanční pomoc. Již tak učinila Kastilie-La Mancha, která se stala pátým regionem žádajícím o podporu z centra.