Obavy z přílivu žadatelů o práci z nových členských zemí Evropské unie do původní patnáctky se po rozšíření EU v roce 2004 nenaplnily. Deseti novým státům, mezi nimiž bylo i Česko, ale rozšíření pomohlo v hospodářském vývoji. Uvádí to studie Institutu německého hospodářství (IW), jejíž závěry zveřejnil deník Die Welt.
Největší obavy z přílivu levné pracovní síly z nových členských zemí panovaly v Německu, které kvůli tomu využilo sedmileté přechodné období k omezení přístupu na svůj pracovní trh. Studie IW nyní ukázala, že Německo žádná přistěhovalecká vlna nezasáhla. Loni tvořili přistěhovalci z deseti nových zemí EU jen jedno procento všech zaměstnanců v Německu.
Podobná situace je v rámci celé unie. Ve starých patnácti zemích tvoří občané států, o něž se EU v roce 2004 rozšířila, 0,9 procenta všech zaměstnanců. Největší podíl na pracovní síle mají přistěhovalci v Irsku, kde dosahuje šesti procent, a v Británii, kde činí 2,4 procenta.
Studie také ukazuje, že členství v unii znamenalo pro deset nových států impulz pro hospodářský rozvoj. V letech 1993 až 2003 se příjmy občanů nových států přibližovaly občanům starých zemí průměrně o dvě procenta ročně. V deseti letech po rozšíření unie tempo vzrostlo na 2,8 procenta.
"Východní rozšíření EU urychlilo vyrovnávání hospodářské síly. Pokud nové členské státy splní své ekonomické domácí úkoly, mohly by současné tempo hospodářského dohánění udržet," řekl deníku Die Welt jeden z autorů studie Berthold Busch.
Studie ukazuje, že po rozšíření unie posílil obchod mezi starými a novými státy a vzrostl objem zahraničních investic v nových zemích. Za posílením obchodu podle IW stojí odbourání posledních obchodních překážek, k vyšším investicím pak přispěla vyšší důvěra investorů. Pro ně představuje členství země v EU jistotu pevného právního prostředí, které zabrání znehodnocení investice.
