Švédsko, Norsko a Dánsko jsou na cestě stát se prvními bezhotovostními ekonomikami světa. Ta má být lepší, bezpečnější a levnější. Jenže přináší hodně rizik, třeba neustálý dozor velkého bratra.
S penězi do muzea nelez. Naruby převráceným rčením Bez peněz do hospody nelez se řídí stockholmské muzeum skupiny ABBA. Vstupenku si můžete koupit jedině bezhotovostně. Jinak prostě nemáte šanci. "Bankovky a mince nepoužíváme, protože podle nás jsou bezhotovostní platby bezpečnější a efektivnější jak pro návštěvníky, tak naše zaměstnance," stojí na webu muzea.
Mezi jeho zakladatele a majitele patří bývalý člen legendární kapely Björn Ulvaeus, který horuje za svět bez bankovek od té doby, co lupiči dvakrát za sebou doslova vybílili byt jeho syna. Bankovky podle něho slouží hlavně podsvětí a normální člověk - jako on sám - se bez nich v klidu obejde.
"Měli a mohli bychom být první bezpeněžní společností na světě," vztahuje Ulvaeus svůj sen na celé Švédsko.
I díky známým osobnostem, jako je on, má severská země výrazně nakročeno k tomu být opravdu první ekonomikou bez bankovek a mincí. Snahy podporuje sama vláda, takže není divu, že devět z deseti plateb ve Švédsku už nyní neprobíhá z ruky do ruky, ale jen virtuálně ve světě jedniček a nul.
"Hotovost je v mnoha zemích důležitým způsobem placení, ale to už u nás ve Švédsku neplatí. Četnost používání bankovek je u nás nízká a rapidně se dál snižuje," tvrdí výzkumník Niklas Arvidsson z královského technologického institutu KTH, jenž zkoumá využívání různých platebních metod.
Kromě Švédska mají ke konci fyzických peněz nakročeno Dánsko a Norsko, blíží se mu mimo jiné také Velká Británie či Austrálie, používání hotovosti omezuje Izrael.
Vlivný německý ekonom Peter Bofinger jde dále a rovnou navrhuje, aby nejbohatší státy - USA, členové eurozóny, Švýcarsko a Velká Británie - zrušily peníze ze dne na den. Podle něho jsou peníze díky technickým možnostem zbytečným přežitkem a ze systému těží především kriminálníci, podvodníci a mafiánské struktury.
"Zhruba třetina tištěných eurobankovek má hodnotu 500 eur, což jsou bankovky, kterými stejně takřka nikdo neplatí. A využívají se pouze k praní peněz a nelegálním obchodům," tvrdí Bofinger.
Peníze to mají "spočítané" i podle mladých Čechů. Jak ukázal průzkum České bankovní asociace, je šestnáct procent studentů středních škol přesvědčeno, že hotovost skončí v průběhu následující dekády. Téměř 60 procent si myslí, že to potrvá déle než deset let, stejně uvažuje i 73 procent bankéřů, kteří se projektu také účastnili.
Na případný konec fyzických peněz se logicky těší Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti MasterCard pro Česko a Slovensko. Bezhotovostní ekonomikou by se Česko podle něho mohlo stát za pět až deset let. "Bylo by potřeba pokrýt chybějící akceptační místa, ale to už se děje a kartou zaplatíte například v plzeňské dopravě," říká Lukeš.
* Jak funguje bezhotovostní placení ve Skandinávii?
* Může se se severskými zeměmi srovnávat i Česko?
* Co za rizika přináší život bez peněz?
ODPOVĚDI NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 2. LISTOPADU 2015.
