V Česku jsou šesté nejlevnější potraviny z 28 členských států Evropské unie (EU). Maloobchodní marže v tuzemsku jsou podle svazu rozhodně nižší než v silnějších ekonomikách. Obchodníci tak reagují na tvrzení Potravinářské komory, která v tomto týdnu uvedla, že supermarkety prodávají v ČR potraviny se stále vyššími přirážkami a mají vyšší marže než na Západě.
Podle údajů Eurostatu byla cena potravin a nealkoholických nápojů v ČR loni na 84 procentech průměru celé EU. Levněji bylo z tohoto pohledu pouze v Maďarsku, Litvě, Rumunsku, Bulharsku a Polsku, kde jsou potraviny nejlevnější z celé EU. Naopak nejdražší potraviny mělo Dánsko před Švédskem, Finskem a Rakouskem.
Životní úroveň v České republice však stále výrazně zaostává za západní Evropou a podle již dříve uvedených údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni ve srovnání s původními 15 zeměmi eurozóny dále klesla. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly totiž klesl na 74,1 procenta průměru zemí eurozóny. Předtím byl tři roky na 75 procentech.
"Vzhledem k vysoké konkurenci na českém trhu jsou jednotlivé firmy nuceny v maximální míře optimalizovat náklady na distribuci a prodej, aby mohly na trhu uspět," uvedla prezidentka svazu Marta Nováková. Marže řetězců v Česku jsou proto podle ní rozhodně nižší než v jiných vyspělých zemích s vyšší kupní sílou. Podobně jako potravináři, kteří před několika dny uvedli opak, ani obchodníci svá srovnání marží se západní Evropou nepodložili konkrétními čísly.
Podle úterního tvrzení Potravinářské komory prodávají řetězce v Česku potraviny se stále rostoucími přirážkami, které se pohybují od zhruba 20 procent u výsekového masa až po více než 100 procent u některých mléčných výrobků. Podle ředitele komory Miroslava Koberny by snížení marží, které jsou podle potravinářů v Česku vyšší než v západní Evropě, pomohlo zvýšení kvality potravin. Stát by proto měl využít prostředků k jejich omezení.
Průměrná marže v maloobchodu v prvním čtvrtletí činila podle Českého statistického úřadu 22,4 procenta. "Jde přitom o marži za celý sortiment zboží, to znamená, že průměrná marže za potraviny musí být nutně podstatně nižší," řekla Nováková. Zároveň dodala, že téměř polovina potravin v ČR je prodávána v akcích, které potravináři do statistiky nezahrnuli, podobně jako výrobky, u nichž se marže blíží nule; jejich příklad však neuvedla.
Podle ní se ziskovost největších obchodních řetězců pohybuje v průměru od 1,5 do dvou procent. "Pro srovnání zisk největších výrobců potravin je i násobně vyšší," podotkla. Tvrzení komory v době, kdy se prý obchodníci snaží s dodavateli najít dohodu, označila za neadekvátní a nemístná.
Podle úterního vyjádření ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát s problémem marží v maloobchodě s potravinami příliš dělat nemůže. Zájmy a argumenty jednotlivých stran trhu bývají podle něho navíc značně protichůdné. Pro řešení dlouhodobých sporů mezi jednotlivými subjekty vytvoří proto speciální skupinu, ve které se budou pravidelně scházet zástupci zemědělců, obchodníků i výrobců s představiteli ministerstva.
Spory mezi obchodníky a potravináři jsou dlouhodobé. Výrobci vyčítají odběratelům, že zneužívají své postavení na trhu, vybírají od nich různé neetické poplatky a tlačí je nesmyslnými cenovými požadavky ke snižování kvality výrobků. Vztahy mezi oběma stranami upravuje zákon o významné tržní cíle, který má být dále zpřísněn, což se obchodníkům nelíbí
