Platby spotřebitelů za elektřinu bude v příštích letech nejvíce zvyšovat podpora obnovitelných zdrojů energie. Ve středu to uvedl generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Většina obyvatel podle něj však nemá povědomí o tom, kolik za obnovitelné zdroje v rámci cen elektřiny platí. Spravedlivé by bylo, aby finanční podpora obnovitelných zdrojů byla dobrovolná, to by ale na ně nepřispíval téměř nikdo, míní šéf ČEZ.
"O podpoře obnovitelných zdrojů lidé řeknou, že je to skvělý nápad. Ale když se jich zeptáte, kolik chtějí platit, řeknou, že velmi málo nebo skoro nic," uvedl Beneš. Obnovitelné zdroje letos stojí občany více než 38 miliard Kč. Necelou třetinu z toho hradí stát, ale v dalších letech již zřejmě všechnu finanční zátěž ponesou v cenách elektřiny spotřebitelé. Průměrná domácnost za podporu obnovitelných zdrojů nyní platí kolem 1100 Kč ročně, ale když elektřinou také ohřívá vodu a topí, může se její roční účet za takzvané zelené zdroje vyšplhat až na 7000 Kč, zjistila společnost Factum Invenio. Zástupci sektoru obnovitelných zdrojů ale tvrdí, že drahá elektřina souvisí spíš s vysokými poplatky za distribuci od velkých firem jako ČEZ, E.ON a PRE.
Tržní cena elektřiny, která tvoří necelou polovinu konečné ceny pro zákazníka, je nyní na historickém minimu pod 50 eury (zhruba 1300 Kč) za megawatthodinu. Na rozdíl od regulované složky, která počítá s obnovitelnými zdroji, v dalších letech tržní cena podle Beneše výrazně neporoste. Nižší tržní ceny elektřiny se však negativně promítají do hospodaření ČEZ, který loni snížil zisk o 13 procent na 40,8 miliardy korun.
"Ceny elektřiny ovlivňují naše výnosy. Snažíme se proto také nyní snižovat náklady a podněcujeme budoucí výnosy investicemi do obnovitelných zdrojů v zahraničí," řekl Beneš. ČEZ se podle něj snaží investovat do obnovitelných zdrojů v zemích, kde jsou pro tyto elektrárny vhodné přírodní podmínky, a firmě se tak projekty vyplatí i bez případných dotací státu.
ČEZ investuje do větrných elektráren v Rumunsku a Polsku, plánuje také projekty v Německu. Kromě větrníků vidí Beneš potenciál také ve vodních elektrárnách v zahraničí. Naopak solární zdroje podle něj ČEZ v zahraničí ve velkém budovat nehodlá. Nedávno zprovoznil solární elektrárnu v Bulharsku, ale to bylo proto, že se ČEZ k obnovitelným zdrojům zavázal při investici do bulharské distribuce. Na Balkáně ČEZ podle Beneše další nové zdroje nechystá, nyní se potýká s problémy v Albánii.
Šéf ČEZ míní, že v kvůli ekonomické situaci Evropy není v současnosti vhodná doba pro investice v energetice. Firmu chce do roku 2015 konsolidovat a připravit na další růst. Prioritou je podle něj dostavba třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny Temelín. Dodavatel dostavby by měl být vybrán v příštím roce a výstavba by měla začít v roce 2017. "Třetí blok by pak měl být ideálně hotov na přelomu roku 2022 a 2023, čtvrtý blok v roce 2024. Bude se to odvíjet od nabídek uchazečů," řekl.
