Rakouské středisko Kühtai: z hotelu na sjezdovku
13.01.2010 08:30 Původní zpráva
Malé, u nás téměř neznámé středisko nedaleko rakouského Innsbrucku překvapí dvěma parametry - na sjezdovky se nastupuje z lyžáren zdejších hotelů jako ve Francii a ty hotely jsou vesměs vyšší třídy, žádný zapadákov. Kühtai je zároveň jedním z velmi sněhově spolehlivých center - jeho základna je v bezmála dvou tisících metrech.
Horská silnice neúnavně stoupá a stoupá, les řídne a svahy se obnažují, až dosáhnete mělkého sedla s hotelovou vesnicí. Uvítací tabule vám sdělí, že jste v nejvýše položené rakouské vsi ve 2 020 metrech nad mořskou hladinou.
Nebe tak blízko
Na první pohled trochu připomíná Francii - vévodí tu hotelové budovy, z nichž se vystupuje přímo na sjezdovku, svahy jsou holé a nebe tak blízko. Celý resort má ovšem oproti typické Francii mnohem subtilnější měřítka, je bez přerostlých komplexů a většina hotelů spočívá v rodinných rukou s převahou štamgastů. I lyžařský areál rozbíhající se po obou protilehlých svazích zvládnete objet za půl dne.
Sedlo lemují ze severu i z jihu hřebeny Stubaiských Alp, dotahující se na hranici tří tisíc metrů, přičemž vleky končí ještě pod jejich skalnatými vrcholky a nejvýše vystoupíte ve 2 520 m n. m. Z Kühtai se lanovky a vleky rozbíhají jak po jižním, tak po severním svahu, takže si můžete podle libosti vybírat mezi slunečním svitem a pevným sněhem. Jižní stráň je terénně rozbrázděnejší se třemi výraznými valy, připomínajícími morénu ledovcového jazyku. V horních pasážích je klopený do příjemného červena, od půli svahu dolů je naopak poměrně ostře z kopce. Zatímco po výstupu ze sedačky Hochalter můžete poměrně bezstarostně vykrajovat oblouky na široké ranveji s občasnými padáčky, pod úrovní horské chaty Zum Kaiser Maxmilian je to spíš na technický slalom. Totéž platí pro červenou sjezdovku spadající k nové kabince Kaiserbahn.
Nerušená lyžařská šichta
Velmi podobný průběh sklonu má i severní svah, přičemž nejvyužívanější 4sedačka Drei Seen stoupá šikmo svahem a její trasu kopírují i dvě varianty červených tratí, které jsou tak na většině své délky velmi pohodové - prudčeji klesají jen nakrátko ve střední pasáži a pak na dojezdu do vesnice. Slalomák a přilehlá červená a černá trať pod 4sedačkou Hohe Mut naopak využívají jen strmější část svahu.
Ve výsledném dojmu tedy v Kühtai dominují poměrně sportovní tratě, i když náročnější úseky nejsou nijak dlouhé a vesměs i dostatečně široké. Ani sjezdovky nevynikají při převýšení do 500 m délkou. U nástupu na kabinkovou lanovku Kaiser a sedačku Drei Seen jsou oba protilehlé svahy pohodlně propojeny, další možnost k přestupu je v centru obce.
Hodinová přepravní kapacita desetinásobně překračuje ubytovací kapacitu a vzhledem k tomu, že dojíždějících s výjimkou víkendů je minimálně, rýsuje se často nerušená lyžařská šichta do úmoru. Na hlavní tratě si vystačíte se třemi krytými 4sedačkami a jednou, vloni postavenou 8místnou kabinkou. Na vršku jižního svahu je pak ještě vlek, na severním jsou dvěma kotvami obslouženy poněkud užší černé sjezdovky včetně boulí a další kotvou tréninkový slalomák, který je ovšem dosažitelný i ze 4sedačky Hohe Mut. Další vlek ve vsi slouží výcviku, stejně jako krátká dvousedačka přímo v centru.
Kühtai spouští vleky obvykle ještě v listopadu a pak běží až do začátku května, přičemž v případě nedostatku sněhu vypomáhá technika. Na severním svahu není prašan výjimkou ještě v polovině dubna, na jižním se zjevuje firn už na konci února.
Kühtai, lovecký revír císařů
O tom, že Kühtai není zrovna koncem světa, svědčí lovecký zámeček ze 17. století. Ještě před ním zde stál selský dvůr, k němuž držel lovecké právo sám císař Maxmilián I. Po dostavbě zámečku Kühtai kvetlo a hostilo velké hony na kamzíky. Těžká dostupnost obec uchránila i před všemi nájezdníky. Zámeček později přešel od Habsburků do rodiny Stolbergů, která ho po druhé světové válce přestavěla na hotýlek. Dnes je klenot pozdní gotiky a baroka v péči hraběte Christiana, který šlechtické sídlo uchovává v jeho původní podobě i s historickým nábytkem nebo hlubokými zárubněmi dveří, o něž si prý už nejeden host nabil hlavu. Svůj hotel přirovnává k dinosaurovi, o jehož vyhynutí ale nemá strach.
Infobox: |
1 950-2 520 m n. m. 8x vlek, 1x sedačka, 3x sedačka krytá, 1x kabinka 37 km sjezdovek z toho 20 km zasněžovaných 18 % - 60 % - 22 % (modré - červené - černé) www.schneegarantie.at Plus a minus: + vysokohorské středisko se zárukou sněhu do května + z hotelu se nastupuje přímo na sjezdovku + převážně univerzální červené sjezdovky - převýšení jen 500 m - bezlesé „difúzní" svahy při špatném počasí Ceny ubytování: - hotel****: od cca 100 EUR/os. s polopenzí (Sporthotel Kühtai) - hotel***: od cca 70 EUR/os. s polopenzí (Alpenrose) - apartmán (4 os.): od cca 140 EUR/ap. a den (Panorama) skipas - 1 den dospělí / děti (nar. po 1.1.94) - 30,5 / 15,5 EUR - 6 dní dospělí / děti (nar. po 1.1.94) - 159 / 79,5 EUR gastronomie - polévka - 3,90-5,50 EUR - sendvič s klobásou nebo sýrem (Wurst-, Käsebrot) - 6 EUR - párek s hořčicí a chlebem - 4,50 EUR - špekové knedlíky se zelím - 9,40 EUR - řízek s hranolky - 11,90 EUR - jablečný štrúdl - 3,90 EUR - čaj, káva - 2,50 EUR - pivo (0,5 l) - 3,90 EUR - limo (0,25 l) - 2,70 EUR - Jägertee - 4,60 EUR |
Foto: Profimedia.cz, Tiscover.com
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.