Přehrada, větrný mlýn i vlak. To vše může být památkou
09.02.2010 16:09
Výlet za památkami tradičně znamená především návštěvu některého z mnoha českých a moravských hradů a zámků. V posledních letech jsou ale mezi památkami již stovky staveb technických či průmyslových.
Dnes mezi ty nejvýznamnější, tedy národní kulturní památky (NKP), přibyla například přehrada Les Království, bývalá přádelna v Krnově či větrný mlýn v Kuželově.
Stejně tak movitými památkami nejsou už jen umělecká díla jako obrazy, sochy či korunovační klenoty. Již dříve se mezi NKP dostaly třeba historické automobily, patřit k nim bude po nejnovějším rozhodnutí vlády i vlak Slovenská strela.
Přehrada Les Království
Přehrada Les Království v Bílé Třemešné na Trutnovsku se ale pro laika svým vzhledem řadí k památkám tradičním - vypadá trochu jako pohádkový hrad, zdobí ji pseudogotické věže, brána i cimbuří. O jejím vzniku se začalo uvažovat na přelomu 19. a 20. století, kdy jedna z nejhorších povodní vznikajících táním krkonošského sněhu v roce 1897 zničila mnoho domů a voda se dostala až do Pardubic.
Projekt třemešínské přehrady vznikl v roce 1903, stavět se začalo o sedm let později, práce ale přerušila první světová válka; pokračovalo se až v roce 1920. V roce 1923 byla spuštěna vodní elektrárna. Celkové náklady na tehdy největší přehradní nádrž v Československé republice dosáhly 4,7 milionu rakouských korun. V roce 1964 byla přehrada Les Království díky svému provedení zapsána jako technická památka.
Automobil Tatra
Ve sbírce Národního technického muzea je pět automobilů Tatra, které jsou od roku 2006 národními kulturními památkami. Muzeum se letos na podzim po několikaleté rekonstrukci otevře a milovníci technických památek si budou moci opět prohlížet stroje, které často jsou nejen dosud funkční, ale i krásné.
Nově je národní kulturní památkou železniční motorový vůz Slovenská strela, vyrobený v roce 1936 v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici. Vlak s výrazným aerodynamickým čelem, který vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou zvládl v předválečných letech za čtyři hodiny 18 minut, je dnes ve sbírkách Regionálního muzea v Kopřivnici.
Slovenská strela mohla podle původních plánů po kolejích uhánět až 130kilometrovou rychlostí. Ale už při zkouškách jela rychlostí ještě o 18 kilometrů vyšší. Konec expresnímu vlakovému spojení největších měst předválečné republiky učinilo odtržení Slovenska a okupace Čech, Moravy a Slezska v roce 1939. Během války oba vozy Slovenská strela stály v železničním depu. Na koleje se na pár měsíců vrátily až po konci druhé světové války. Vozy se využívaly během norimberského procesu. Nevozily však válečné zločince, ale svědky či úředníky a příslušníky spojeneckých armád, uvádí se v bulletinu Českých drah.
ČTĚTE TAKÉ: Památkáří chtějí zahrady pod Hradem provozovat sami
Národními kulturními památkami budou po dnešním rozhodnutí vlády, respektive od 1. července také například pražská čistírna odpadních vod v Bubenči, kde dnes sídlí Ekotechnické muzeum, nebo pardubické krematorium, postavené v letech 1921 až 1923 podle plánů Pavla Janáka ve stylu art deco.
Foto: wikipedia.org, archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.