Česko je rájem rozhleden. Bismarckova věž slaví 100 let

Říká se, že když se lidem v Česku daří, staví rozhledny. Po letech stagnace se rozhledny v poslední době opět vrátily na výsluní, řada z nich se dočkala rekonstrukce a především vznikly desítky nových vyhlídkových staveb.

Podle znalce a autora řady knih o rozhlednách Jana Nouzy jsou české rozhledny "jak v evropském, tak i ve světovém kontextu raritou". V současnosti řada rozhleden slaví století existence. Jednou z nich je i dlouho "zapomenutá" rozhledna na Zelené hoře u Chebu, známá též jako Bismarckova věž (rozhledna), která století oslaví letos 3. října.

Oprava Bismarckovy věže stála už přes dva miliony

Cheb investoval do obnovy historické Bismarckovy rozhledny na Zelené hoře v uplynulých pěti letech přes dva miliony korun. Díky tomu se podařilo zchátralou památku zachránit a opět ji zpřístupnit pro veřejnost, řekla mluvčí chebské radnice Martina Kuželová. Kamenná věž pocházející z roku 1909 se během krátké doby stala vyhledávaným cílem turistů. Od roku 2004 je rozhledna majetkem města.

Bismarckově rozhledně, která byla poprvé otevřena 3. června 1909, se málem stalo osudným období po roce 1945. Ocitla se v nepřístupném pohraničním pásmu se Spolkovou republikou Německo, kam byl vstup zapovězen. Dlouho byla mnohými považována za zbouranou a mladší generace o její existenci nevěděly, uvedla Kuželová. "Město upravilo i okolí rozhledny a vybavilo tamní tábořiště novými do země zapuštěnými stoly a lavicemi," podotkla.

Na vrchol věže je vstup bezplatný a aby byla Bismarckova rozhledna chráněná před poškozením vandaly, najalo si město správce, který na ni denně dohlíží. Bydlí totiž v jejím sousedství, poznamenala mluvčí. Na vrchol 18 metrů vysoké rozhledny vede 72 schodů a je odtud výhled na Chebsko, Krušné hory, výběžky Šumavy, Slavkovského a Českého lesa. "Návštěvnost je zvláště v sezoně vysoká, a to z obou stran hranice," poznamenala mluvčí.

Cheb oslavil 100. výročí Bismarckovy rozhledny v předstihu letos v červnu. Na turisty čekalo kromě upraveného okolí také stabilní ohniště. V okolí je rovněž pět studní. Čtyři z nich byly zakryty a jedna upravena tak, aby sloužila lidem, kteří na rozhlednu přijdou.

Nejvíce vyhlídkových staveb bylo vybudováno na přelomu 19. a 20. století v souvislosti s prudkým průmyslovým rozvojem a především nebývalým rozmachem spolkové činnosti. V budování rozhleden se činily hlavně horské spolky, dodnes je tak "rájem" rozhleden horský pás od Jizerských hor přes Děčínsko po Krušné hory a západočeské lázně.

Výběr rekordů a zajímavostí kolem rozhleden v Česku:

Nejvyšší rozhledna: Žižkovská věž v Praze - vyhlídková plošina věže vysílače je ve výšce 93 metrů, celá věž je vysoká 216 metrů. Železobetonovou věž tvoří tři tubusy, z nichž hlavní přechází v anténní nástavec. Nejvýše položená rozhledna: Praděd - televizní vysílač na Pradědu v Jeseníkách stojí ve výšce 1491 metrů nad mořem, je vysoký 162 metrů a jeho horní část je nejvyšším bodem v České republice; vyhlídková plošina je ve výšce 73 metrů. Boubín - před pěti lety otevřená rozhledna na šumavském vrchu Boubín ve výšce 1362 metrů nad mořem je nejvýše postavenou rozhlednou v Čechách; dřevěná rozhledna je vysoká 21 metrů, vyhlídkovou plošinu má na samém vrcholu. Poštovna na Sněžce - za nejvýše položenou rozhlednu lze považovat i novou Českou poštovnu na vrcholu nejvyšší české hory Sněžky v Krkonoších (1602 metrů nad mořem). Poštovna, která je nejvýše položenou budovou v zemi, má vyhlídkovou plošinu. Nejstarší rozhledna: Minaret v Lednici - tato vyhlídková stavba v podobě minaretu v cípu rozlehlého lednicko-valtického areálu na Břeclavsku byla zbudována již v roce 1802; minaret je vysoký 60 metrů, má tři vyhlídkové plošiny, z nichž nejvyšší je v 55 metrech. Krásný Dvůr u Podbořan - za nejstarší rozhlednu bývá označován i templ v parku u zámku Krásný Dvůr na Lounsku; podle některých informací byl postaven v letech 1793 až 1796, podle knihy znalce Jana Nouzy však "až" v roce 1820; unikátní stavba s vícehranným půdorysem a s mnoha bohatě zdobenými opěrami má vyhlídkový ochoz ve výšce 12 metrů, na který vede dvojice točitých schodišť. Zajímavosti: Bukovanský mlýn - jako rozhledna slouží u Bukovan u Kyjova na Hodonínsku nově postavená replika větrného mlýna. Churáňov - v blízkosti této šumavské obce je na rozhlednu přebudován bývalý skokanský můstek; kvůli špatnému technickému stavu je však nepřístupná. Krásenský vrch - kamenná věž u Krásna nedaleko Horního Slavkova na Sokolovsku bývá označována za nejpodivuhodnější rozhlednu v zemi, a to díky spirálovitému schodišti, které neobvykle vede po vnějším obvodu pětadvacetimetrové věže. Lomnice nad Popelkou - netradiční rozhledna vznikla při rekonstrukci skokanského můstku K70, na kterém byl vybudován visutý ochoz s rozhlednou ve výšce 28 metrů. Javorník - zřejmě nejznámější "nastavovaná" rozhledna v Česku; jelikož kamennou rozhlednu z roku 1938 přerostly okolní stromy, bylo v původní 25 metrů vysoké věži odstraněno schodiště a uvnitř postavena další osmiboká věž, která pak pokračuje původní střechou až do výšky 39,5 metru; znovu zprovozněna byla v prosinci 2003.

Foto: CzechTourism.com, Karel Šanda, www.rozhlednyunas.cz - Hanuš Wagner