"Pochybuji, že jakýkoliv americký velvyslanec přede mnou se bavil víc, než se bavím já," prohlašuje ambasador USA v Praze Norman Eisen. Nástup Obamova poradce pro etiku na velvyslanecký post glosoval český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg před časem slovy: "To bude tedy čumět." Rodák z Los Angeles, jehož matka se narodila v Československu a později s manželem v Americe vlastnila stánek s hamburgery, se v Praze rozkoukává už čtvrtý měsíc.
Objevil jste během svého pobytu v Česku něco zajímavého o svých československých kořenech?
Hodně se mluví o českém skepticismu a cynismu. Měl jsem o tom nějaké ponětí, než jsem přijel, protože jsem četl Švejka, Kafku nebo Havla. Ale skutečně to pocítíte až poté, co tady začnete žít. A já si uvědomil, že to vlastně dobře znám od své matky. Ona byla přesně taková.
Jistě budete zdvořilý a řeknete, že Praha je velmi důležité místo. Nejde ale spíš o sestup z centra světové politiky na její periferii?
Dva roky v Bílém domě, to je celá věčnost. Mnoho mých kolegů, kteří se mnou pracovali v předvolební kampani, šlo do Bílého domu také na dva roky, je to jakýsi limit. Ano, je pravda, že Bílý dům je nervovým centrem politického světa, jenomže Praha je svým způsobem také centrum. Zaprvé historické: vždyť tady se s Janem Husem zrodily protestantské ideje, které později formovaly Spojené státy americké! Prezident tu byl dvakrát, je to velmi důležité místo, i pokud jde o letité svazky mezi našimi dvěma zeměmi a kvůli úspěchu sametové revoluce a těm dvaceti skvělým letům. A zatřetí, Praha je geografický střed Evropy.
Byla to na začátku vaší kariéry výhoda či nevýhoda, že jste pocházel z chudých poměrů?
Obojí. Výhodou bylo, že jsem měl motivaci a "oheň v břiše", jak my říkáme. Nevýhodou bylo, že jsem zpočátku nevěděl příliš o kultuře a zvycích těch, mezi kterými jsem chtěl uspět. Rodiče lidí, které jsem potkával na Harvardu či v právní firmě, kde jsem pracoval, byli většinou právníci či lékaři, pocházeli tedy z vyšší střední třídy či přímo z bohatých rodin. Ale celkově to všechno spíš byla výhoda.
Dal vám někdo na Harvardu pocítit, odkud jste přišel?
Víc nesvůj jsem se cítil, když jsem předtím šel na Brownovu univerzitu. V témže roce tam nastoupil i JFK junior, syn prezidenta Kennedyho, a mnozí další, kteří pocházeli z privilegovaných poměrů. Bylo těžké se přizpůsobit, ale studijně se mi dařilo, takže jsem se později dobře aklimatizoval.
Středoškolské studium jste na dva roky přerušil, protože jste musel pomáhat v rodinném podniku. Jak to tenkrát bylo?
V roce 1975, pár dní před mými patnáctými narozeninami, zemřel můj otec. Pracoval tvrdě celý život a upracoval se k smrti. Rodina zůstala téměř bez peněz, neměli jsme ani na pohřeb. Pak se stal zázrak. Na spodní straně šuplíku jsme našli obálku s pěti sty dolary, což byla částka zrovna na zaplacení pohřbu.
* Co Norman Eisen zjistil o svých československých kořenech?
* Zaměstnancům Bílého domu zakazoval hrát golf s lobbisty. Co říká výletům českých politiků na turnaje v Dubaji a jachty v Toskánsku?
* Co si pamatuje ze své první schůzky s Barackem Obamou a proč ho prezident poslal do Prahy?
* Jakou kritiku USA musí v diskusích s Čechy vyslechnout a jak reaguje na srovnávání role Ameriky s někdejšími ambicemi Sovětského svazu?
Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v časopise TÝDEN, který vychází v úterý 26. dubna.
