Péče o děti nově
Amputace, chemoterapie? Nově jen se souhlasem obou rodičů

Chaos, zbytečné papírování, dohady s dětským pacientem i rodiči, opatrovnické soudy. Lékaři se hrozí, co přinese zákon o zdravotních službách, který od 1. dubna zavádí novou povinnost - souhlas obou rodičů s rizikovými lékařskými zákroky a navíc i souhlas nezletilých pacientů starších 15 let. Ministerstvo zdravotnictví uklidňuje - souhlas bude potřeba jen u dlouhodobě plánovaných a zásadních zákroků. A pokud spolu rozvedení rodiče nemluví, bude i nadále stačit vyjádření pouze jednoho z nich.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Martina Plíška (TOP 09) má změna v zákoně vést k posílení práv pacientů, a to včetně dětských a nezletilých pacientů. "Rád bych zdůraznil, že to ustanovení, o kterém se bavíme, se týká výkonů, které nejsou nezbytné, naléhavé a akutní, ale jsou dlouhodobé a nehrozí tam škoda z prodlení," říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Proč se vůbec zákon v tomto ohledu změnil? Obrátili se na vás právníci, že současný souhlas pouze jednoho rodiče představuje problém?

Tyto návrhy vyplývaly z doporučení organizací pro lidská práva a Rady Evropy nebo také s ohledem na dění kolem úmluvy o lidských právech a biomedicíně a úmluvě o právech dítěte. Zákon o zdravotnických službách je zkrátka velmi silně postaven na právech pacientů, včetně práv nezletilých pacientů. S ohledem na to, že by někomu měl být učiněn zdravotní výkon, který může podstatným způsobem ovlivnit další zdravotní stav pacienta nebo kvalitu jeho života, a to i negativně, je tam ustanovení, že k takovému zdravotnímu výkonu je potřeba souhlas obou rodičů.

Jedna pediatrička si stěžovala, že se to bude týkat i tak banálních úkonů jako stěr či odběr krve. Na jaké případy se to tedy bude vztahovat?

Ano, už jsem slyšel tohle vykládat o různém typu diagnóz, ale rozhodně odmítám, že by to bylo míněno na takovéto lehčí zákroky nebo očkování. Skutečně jsou tím myšleny takové zákroky, které mohou podstatným způsobem dlouhodobě, a to i negativně ovlivnit zdravotní stav dítěte.

Které to tedy podle vás jsou?

Ustanovení se vztahuje na zákroky, které nejsou nezbytné a akutní. V opačných případech se souhlas obou rodičů samozřejmě nevyžaduje. Ale například amputace ruky nebo nohy v případě, kdy to není nezbytná akutní péče, nebo plastická operace, která může nějakým způsobem ovlivnit další život dítěte, nebo využití chemoterapie při vážnějších diagnózách. S tím vším by měli dát souhlas oba rodiče. Tedy pokud je ten souhlas, a to je potřeba zdůraznit, zjistitelný. V případech, kdy rodiče spolu nekomunikují, jeden z rodičů je nedostupný, pobývá dlouhodobě v zahraničí, tak v těchto případech to může lékař provést i za souhlasu pouze jednoho z rodičů.

Dostanou lékaři nějaký výklad zákona, kterým se budou moci řídit a na něj se odvolávat? Dnes si totiž zákon vykládají rigidně z obavy ze soudních sporů a následných milionových sankcí.

Samozřejmě, jako autoři zákona k němu poskytneme i výklad. A skutečně bych rád zdůraznil, že to ustanovení, o kterém se bavíme, se týká výkonů, které nejsou nezbytné, naléhavé a akutní, ale jsou dlouhodobé a nehrozí tam škoda z prodlení. Na druhou stranu si musíme zvyknout na to, že tu máme práva dětí upravená v úmluvě o lidských právech a že zkrátka jsou případy, kdy je pro dítě prospěšné mít souhlas obou rodičů, pakliže o dítě jeví zájem.

Co případy, kdy rodiče spolu nekomunikují, hádají se o dítě, o alimenty, zkrátka spolu nevycházejí?

Tam, kde rozvedení rodiče komunikují a mají vztahy k dětem ošetřené, tak by to neměl být problém. V opačných případech to ustanovení nebude možné využít. Chtěl bych zdůraznit, že to posiluje určitou komunikaci nejen mezi lékařem a pacientem, ale i komunikaci lékaře s oběma rodiči.

Diskutovali jste novinku v zákoně s lékaři? Například předseda České pediatrické společnosti tvrdí, že je nikdo neoslovil, takže se k tomu nemohli vyjádřit.

Odborné společnosti dostaly ty návrhy k připomínkám, proběhlo široké připomínkové řízení a nikde jsem nezaznamenal, že by s tím někdo vyjádřil nesouhlas. Ani na zdravotním výboru sněmovny, kde se ty zákony projednávaly hned několikrát a zástupci odborných společností byli přítomni. Nepamatuji si, že by k tomu vznesli připomínky. My si nemyslíme, že to je takový problém, jak lékaři dnes tvrdí. Naopak jsme přesvědčení, že to bude snadno aplikovatelné. Zákon zkrátka výrazně posiluje práva dětských a nezletilých pacientů a my doufáme, že to pediatrům a dalším lékařům nebude činit problém.

Lékaři si nicméně stěžují, že už dnes mají kvůli byrokracii mnohem méně času na pacienty. A že novinka povede jen k dalšímu papírování.

Nejsem si jistý, jestli předložení informovaného souhlasu pacientovi, poučení ho o náležitostech zdravotního výkonu a jeho následcích a rizicích, se dá nazvat byrokracie. Prostě si budeme muset zvyknout, že ty zákona posilují práva pacienta a činí z něj rovnoprávnějšího partnera ve vztahu k lékařům než doposud. Jestli toto vadí, tak mi to je líto. Navíc pokud bude lékař kryt pro případné žaloby, že pacienta poučil a on souhlasil, bude to sloužit i na jeho obranu.

V případě, že se souhlas druhého rodiče nepodaří získat nebo pokud se nezletilý pacient se svým rodičem neshodne, přidělí soud dítěti opatrovníka. Nehrozí, že soudy nebudou takové případy stíhat?

Tak ono kolik takových případů reálně je, kdy se rodiče neshodují na způsobech léčby? Projednávali jsme to s ministerstvem spravedlnosti, které s ustanovením opatrovníka, který bude hájit zájmy dítěte, souhlasilo. Budou proškoleni v oblasti nejen zdravotnické, ale i sociální a psychologické. Ale předpokládáme, že to budou skutečně případy menšinové, nejde o velké počty případů, takže se o zahlcení soudů nedá mluvit.