Zbytky zdiva, které dokládají existenci dominikánského kláštera ze 13. století, našli archeologové při výzkumu v Klementinu. Nalezli také tři studny, pozůstatky kamenných domů nebo část trativodu z 16. až 17. století.
Záchranný archeologický výzkum je součástí revitalizace Klementina, která trvá už několik let. V zimě se přesunul do suterénů pod západním křídlem bývalé jezuitské koleje a do sklepního traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím.
V základech barokní stavby byly objeveny části kleneb či ostění oken, které pravděpodobně pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera odstraněného při výstavbě Klementina. "Význam nálezu spočívá především v tom, že jde o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů," uvedl k nálezu vedoucí archeolog Jan Havrda. Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí.
Při výzkumu byly také odkryty četné zbytky středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna při výstavbě této části areálu v roce 1654. Kromě pozůstatků kamenných domů byly odkryty tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky. Nejvýznamnějším nálezem v těchto prostorách byla lineární zděná konstrukce vystavěná románskou technikou. Zdivo je dobře dochováno včetně původních stavebních detailů.
"Jde o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území
Pražské památkové rezervace a jejichž památková hodnota je nesporná," uvedl Havrda.
Archeologové někdy při výzkumech dokážou i odhadnout činnosti, kterými se středověcí
měšťané zabývali. "Nálezy četných slitků barevných kovů i objev části výrobního prostoru tak umožnily doložit zde existenci kovolitecké dílny. Doposud bylo kovolitecké pracoviště známo pouze z východní partie areálu Klementina," líčí Jan Havrda.
V západním křídle byla odkryta část trativodu patrně ze 16. až první poloviny 17. století, z něhož se dochovaly rozměrné pískovcové desky, které původně tvořily dno kanálu a později byly využity v rámci skladby podlahy barokního Klementina. Jde o pozůstatky jednoho z nejstarších kanalizačních systémů v Praze.
