Archivy SSSR vydaly údaje o masových popravách Čechů

Dlouhá léta zůstávali anonymními oběťmi komunistického režimu v někdejším Sovětském svazu. Až nedávné výzkumy ruských a ukrajinských archivů znovu přiřazují jména stovkám československých občanů, kteří byli v období takzvaného velkého teroru popraveni.

Je mezi nimi například Jan Březina, který s ruskou výpravou dobyl severní pól, či Vilém Lobkovic, pocházející ze slavného šlechtického rodu. Životy popravených Čechů, jejichž osudy neznaly často ani jejich rodiny, nyní zmapovali historikové ve spolupráci s Českou televizí.

Výsledek představí na televizních obrazovkách v premiéře dokumentu Zatajované popravy, jenž uvede 5. března stanice ČT 2.

Popravený hrdina

Jako jediný cizinec se Jan Březina dokázal dostat do ruské výpravy, která měla za úkol dobýt severní pól. Podařilo se a hrdiny náročné expedice vítal po návratu domů sám velký vůdce Stalin.

SERIÁL O UDÁLOSTECH SRPNA 1968 ČTĚTE ZDE

Ani to však komunistickému režimu nezabránilo, aby původem československého polárního letce o pár měsíců později nechal popravit. Oficiálním důvodem byla špionáž, materiály svědčící proti Březinovi však byly podvržené.

"Nepomohlo ani, že byli za hrdiny. Vnímali je jako kosmonauty. Ta totální čistka dopadla i na něj," vzpomíná Taťána Březinová, neteř polárního letce.

Právě Březinová je jednou z účinkujících v unikátním dokumentu, jenž mapuje osudy jednotlivých obětí.

Sama se synem Mikulášem Černým, prasynovcem popraveného polárníka, zkouší něco podobného. O životě slavného předka chystají vydat dokonce knihu. 

Téměř milion obětí

V období velkého teroru v někdejším Sovětském svazu, tedy v letech 1937 až 1938, bylo povražděno asi tři čtvrtě milionu občanů. Až nedávná zjištění z ruských a ukrajinských archivů ale potvrzují, že mezi popravenými byly i stovky Čechů.

ČTĚTE TAKÉ: Polsko vzpomíná na katyňský masakr

"Doloženo je více než šest set popravených, kteří byli posmrtně rehabilitováni. Je pravděpodobné, že skutečných obětí bylo ještě více," tuší historik Mečislav Borák, na jehož námět byl dokument natočen.

"Mnohé z obětí přitom v Sovětském svazu žily a podnikaly už od dob carského Ruska. Jiní uvěřili v ideály nové společnosti a odjeli tam za lepší budoucností. Našli zde však svoji smrt," dodává Borák.

Hrozba stále existuje

Ideologičtí vůdci až panicky úzkostlivě hlídali, aby se obyvatelé Sovětského svazu nesdružovali v žádné nepovolené formě. Podle historicků tak raději rozprášili například i spolky filatelistů, sběratelů lidové slovesnosti či cvičenců.

Právě "sokolská" činnost byla osudná sedmdesáti sedmi Čechům, kteří byli popraveni v jediný den - 28. září 1938, tedy pouhých čtyřiadvacet hodin před podepsáním takzvané Mnichovské dohody.

"Přitom stále se říká, že Rusové byli v tu chvíli na naší straně a že jako jediní byli ochotni podat nám pomocnou ruku," připomíná důrazně Lenka Poláková, šéfdramaturgyně centra publicistiky a dokumentu ostravského studia, které snímek připravilo.

ČTĚTE TAKÉ: Historici: Intervence odstartovala až na třetí pokus

Autoři dokumentu se vydali hledat svědectví, výpovědi a nová odhalení přímo do Ruska, mezi potomky obětí teroru. "Zarazilo nás, že ani současníci se k tomu nestaví tak kriticky, jak by se mělo. Říkají, že to bylo selhání jednotlivce, ne režimu či systému. Všichni přece víme, jak to za komunismu vypadalo u nás. Proto o tom chceme mluvit, aby se podobná doba nemohla vrátit. Ta hrozba totiž skutečně existuje," varuje Poláková.

Foto: ČTK, archiv