Auta ničí kvalitu života v metropolích Visegrádu

Vídeň, Berlín, Paříž, pak dlouho nic a až potom Praha, Budapešť, Bratislava a Varšava. Tak vypadají žebříčky srovnávající kvalitu života ve městech. Města v zemích Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, v nich výrazně zaostávají za svými sousedy ze střední či západní Evropy. Některé nevládní organizace Visegrádu se kvůli tomu spojily a chtějí prosadit přísnější regulaci automobilové dopravy. A jaké to je, mít ulice bez aut, si lidé vyzkouší při několika pouličních festivalech.

Na tom, že mají lidé v Praze či Budapešti horší podmínky pro život než například Vídeňané nebo Berlíňané, se podle účastníků projektu značně podepisuje přílišné zatížení měst automobilovou dopravou. "Dnes má Praha řadu čtvrtí, které by mohly být velice lukrativní, ale trpí nadměrným zatížením motorovou dopravou, hlukem a znečištěním," míní Michal Křivohlávek z pražské organizace Auto*Mat, která projekt koordinuje a zastupuje v něm Českou republiku.

ČTĚTE TAKÉ: Autobusy fungují jako jezdící mosty. Čínští šikulové

"Západoevropské metropole v posledních letech radikálně omezují provoz automobilů ve svých centrech a důraz kladou na kvalitu veřejných prostor, pěší a cyklistickou dopravu. To se projevilo v prudkém zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti. Rozvíjí se také podnikání, protože ožívají ulice a města jsou bezpečná. V bývalém socialistickém táboře k tomu však nedochází," řekl Pawel Wisniewski z cyklistické asociace v polské Toruni, která se do projektu také zapojí.

S tím souhlasí architekt Tomáš Cach, který je členem komise pražského magistrátu pro cyklistickou dopravu. "V německých, francouzských nebo švýcarských městech se snaží snížit zatížení automobilovou dopravou. V plánech třeba jasně stanovují, jak velkou dopravní zátěž snese určité místo, aniž by bylo poškozováno životní prostředí. A od toho se odvíjí tvorba systému dopravy. Zatímco ve střední a východní Evropě se spíše bere současný stav jako daný a neměnný a řídí se podle něj i další plány," uvedl.

Na hledání cesty ke zlepšení situace budou kromě organizací z Prahy a Toruně spolupracovat sdružení z maďarské Budapešti a slovenských Košic. "Každé město má problém, jak vyvážit potřebu dopravní obslužnosti a zároveň udržení co nejlepších podmínek pro život. A náš projekt nám umožní vyhodnotit, které kroky dokázaly zmenšit dopady motorové dopravy na kvalitu života v jednotlivých partnerských městech, a jakým směrem je tedy možné se dát," naznačil Křivohlávek.

Nevládní organizace ze zemí Visegrádské čtyřky navrhují například přísnější regulaci automobilové dopravy ve městech. "Ať už třeba odkloněním na městský okruh, omezením vjezdu podle množství vyprodukovaných zplodin nebo snížením rychlosti na magistrále, aby se už tak velkému množství řidičů nevyplácelo ji využívat jako zkratku přes centrum," nadhodil. "To jsou ale konkrétní opatření. Nejdříve je potřeba vytvořit nějakou ucelenou filozofii a určit, kolik aut je skutečně k obsluze města nezbytně nutných," dodal.

K TÉMATU: Omezení rychlosti snížila hluk a zvedla počet nehod?

"V Praze připadá z celkového objemu dopravy asi třetina na automobily. Kdyby se to povedlo snížit alespoň o pár procent, na čtvrtinu objemu dopravy, tak se podoba města zásadně změní k lepšímu," poznamenal Cach.

Jak by Praha, Košice, Budapešť a Toruň vypadaly bez proudů projíždějících aut, si obyvatelé a návštěvníci těchto měst vyzkoušejí na vlastní kůži. Organizace, které se zapojily do společného visegrádského projektu, totiž také uspořádají pouliční slavnost nazvanou Zažít město jinak. V Praze se bude konat 25. září v okolí náměstí Míru. Ulice v centru měst se na den promění v pěší zóny s hudebními vystoupeními nebo výstavami výtvarného umění.

Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek