Babiš utahuje penězovody, kultura musí ušetřit miliardu

Příspěvkové organizace ministerstva kultury, k nimž patří největší národní kulturní instituce, by měly podle současného návrhu rozpočtu na příští rok z dílny ministra Andreje Babiše (ANO) ušetřit až deset procent letošních výdajů. Vyplývá to z informací od jednotlivých organizací. Ty už nyní hospodaří s napjatými rozpočty a desetiprocentní snížení by pro některé mohlo znamenat výrazné omezení jejich činností, které jim však ukládají zákony.

Ministerstvo kultury by mělo v příštím roce ušetřit miliardu. Po organizacích, které zřizuje, požaduje omezit provozní náklady včetně mzdových. V případě Národní galerie by to znamenalo, že se průměrný plat jejích zaměstnanců sníží z 18 500 korun na 16 tisíc korun. Současně však vláda slibuje, že porostou platy státním zaměstnancům. Průměrná mzda v zemi loni překročila 25 tisíc korun.

Pro NG by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo o přibližně šest milionů korun méně. "To by si vyžádalo propuštění více než deseti procent zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů, nepřichází v úvahu," sdělil Vít Vlnas pověřený řízením NG.

Vysokoškolsky vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou podle něj živořit na úrovni minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy. Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách, kde je ovšem podstatně nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Výrazné snížení počtu odborných pracovníků by podle Vlnase znamenalo redukci výstavního programu, aktivit pro veřejnost i objemu vědecké práce. Snižované státní dotace navíc neumožní příspěvkovým organizacím z vlastních zdrojů dofinancování grantových projektů včetně takových, které jsou subvencovány ze zahraničí. "V praxi to znamená trestání úspěšných. A také to, že v krajním případě budou muset příjemci již schválené dotace vrátit," říká Vlnas, který sám je garantem jednoho rozpracovaného mezinárodního výstavního projektu financovaného z grantu.

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru ministerstva dopis s návrhem na snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu, zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých statutárních činností," řekla mluvčí knihovny Irena Maňáková. I Národní filmový archiv dostal z ministerstva dopis, jak by měl příští rok ušetřit. Koncem minulého týdne následoval další s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí ještě rozpočet zvýšit.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v polovině května zástupce odborů ubezpečoval, že rozpočet ministerstva zůstane v příštím roce stejný jako letos. Tento návrh však ministr financí Babiš seškrtal o miliardu oproti letošním 9,9 miliardy.

Kapitola zahrnuje i výdaje na církve, přibližně 1,5 miliardy ještě několik let půjde na platy duchovních a přibližně dvě miliardy činí roční splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi.

Příspěvkové organizace mají platy zmrazené již několik let, někde propustili zaměstnance, někde si platy snížili, aby propouštět nemuseli. Víc peněz na kulturu a růst platů o pět procent požadují pro příští rok také odbory. V tomto týdnu o tom jednali s ministrem Hermanem a situací by se měla v pondělí zabývat i tripartita, kam také Herman plánuje přijít. Odboráři jsou údajně připraveni i k veřejným protestům, pokud by se svými požadavky neuspěli.

Vláda se v koaliční dohodě zavázala k tomu, že navrhne opatření k vícezdrojovému financování, aby se suma na kulturu přiblížila procentu státního rozpočtu. Takové závazky si však české vlády dávají již léta, ale rozpočet MK se od tohoto podílu spíše vzdaluje.