Pokud v boji o Hrad uspěje europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), pak jako prezidentka bude po zákonodárcích chtít, aby k zákonům vypracovali analýzu dopadu na kvalitu života obyčejného člověka. A pokusí se lidi spojovat a ne rozdělovat, jak to prý dělá současná hlava státu Václav Klaus. "Jeho hlavní problém je podle mého ten, že dává přednost svým osobním představám a svému politickému přesvědčení nad zájmy širší společnosti," říká zájemkyně o hradní funkci v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Zuzanu Roithovou je těžké zastihnout, aby se zrovna nevěnovala svým vnoučatům. I kvůli tomu, aby mohla více času trávit se svou rodinou, se rozhodla znovu nekandidovat do Evropského parlamentu. Láká ji však neméně časově náročný úřad. Ten nejvyšší.
Proč jste se rozhodla potřetí už neobhajovat svůj mandát v Evropském parlamentu?
Těch deset let, které jsem strávila v evropských institucích, je dostatečná doba a bude dobré, když tam přijdou noví lidé a ten zkušený politik se vrátí zpátky na českou politickou scénu. A také musím přiznat, že každý večer v neděli se strašně těžce loučím s rodinou s tím, že zase na týden odjedu. A deset let je dost dlouhá doba na tento způsob života na cestách, kdy přes týden žijete mimo republiku a rodinu.
Je vám ale jasné, že pokud byste se skutečně stala prezidentkou, příliš času na rodinu byste zase neměla?
Ale určitě by to bylo něco jiného, měla bych jeden domov, ne dva a tři čtyři kanceláře po celé republice. A pokud bych tu funkci měla, vykonávala bych ji naplno.
Proč jste se rozhodla bojovat o prezidentskou funkci?
Dostávala jsem celou řadu dopisů a e-mailů, ve kterých mě lidé přesvědčovali, že do toho mám jít. Nakonec jsem se rozhodla, že do toho tedy půjdu, protože mám obavy, že se dnes z české politiky vytrácí zájem o prostého člověka. A funkce prezidenta není dána tolik pravomocemi jako jeho přirozenou autoritou, přesněji řečeno hodnotami, se kterými si ho lidé spojují. Mým celoživotním tématem byl a je zájem o člověka.
Proč si myslíte, že má k člověku blíže prezident než poslanec nebo komunální politik?
Každý politik by měl být blízko člověku a znát jeho běžné problémy. A prezident by měl umět ta každodenní témata otevírat. A to tak, že by komentoval rozhodnutí, která dělá vláda. Nebo u zákonů jsou vždycky analýzy dopadů na státní rozpočet, což je sice velmi důležité, mně ale chybí analýza dopadu na kvalitu života obyčejných lidí. Umím si představit, že by prezident po vládě a parlamentu chtěl, aby takovouto doložku k zákonům dávali, protože pak by znění některých těch věcí vypadalo jinak.
Před deseti lety jste kandidaturu na prezidenta odmítla. Proč jste se dnes rozhodla do toho jít?
Hodně se toho změnilo, mám dnes mnohem více zkušeností než tehdy, a to jak jako člověk, tak především jako politik.
Jak hodnotíte prezidentování Václava Klause?
Jeho hlavní problém je podle mého ten, že dává přednost svým osobním představám a svému politickému přesvědčení nad zájmy širší společnosti. A nepůsobí konsenzuálně, spíše společnost rozděluje. Po Václavu Klausovi by proto měl přijít prezident spojovatel, zatímco Václav Klaus se staví do role osvoboditele.
V čem se s Václavem Klausem nejvíce názorově rozcházíte?
Především v pohledu na postavení České republiky, možná i v názoru na vlastenectví. Já ho vnímám trochu jinak než on, nemám ráda... Ale víte co, vy se mě ptáte na dost závažné věci, já jsem teď v autě a asi bych s tím vymezováním teď skončila.
Ale poté, co jste svou kandidaturu oznámila médiím, to přece není úplně neočekávatelná otázka...
Dobře. Tak já považuji vlastenectví za velice důležitou věc a přála bych si, abychom byli hrdí na naši zemi, ale zároveň bychom měli daleko lépe odlišovat zdravé vlastenectví od populistického nacionalismu, který může být někdy i nebezpečný. A prezident by měl na rozdíly mezi těmito dvěma póly upozorňovat. A také by měl český prezident vrátit Českou republiku do centra rozhodování o budoucnosti Evropy, kam já vždycky tvrdím, že jsme historicky patřili a naštěstí budeme patřit i do budoucna. Je velkou chybou, že se vymezujeme a vzdalujeme evropskému dění, a také mi vadí roztříštěná zahraniční politika. Prezident by měl mít tu dobrou vůli a často se scházet s ministrem zahraničí, s poslanci i senátory z příslušných výborů a vyříkat si ty problémy u společného stolu, aby navenek působila Česká republika jednoznačně.
V čem se budete snažit se odlišit od ostatních kandidátů? Co nabídnete voličům jiného?
Tak já nevím, co ostatní kandidáti budou nabízet, tak těžko můžu říct, v čem se budu odlišovat. Ale věřím, že většina kandidátů bude mít podobné názory a bude směřovat podobným směrem, takže věřím, že se povede zajímavý dialog.
Ten by se spíše vedl, pokud byste zastávali různé názory. Takže co budete vy nabízet, co ostatní nebudou, aby lidé měli důvod volit právě vás?
To vyplyne samo o sobě během toho roku, kdy se budou tříbit názory.
Co na vaše rozhodnutí jít do boje o Hrad říká váš muž? Je připraven být prvním mužem státu?
Těžko za něj můžu v této věci mluvit, to byste se musela zeptat jeho.
Nicméně předpokládám, že jste s ním své rozhodnutí předtím, než jste ho oznámila veřejně, prodiskutovala.
To ano. On byl přítomen řadě rozhovorů mých přátel a známých, kteří mě přemlouvali, abych do té kampaně šla.
A jak na vaše rozhodnutí reagoval?
Má obavy o mé zdraví. Myslí si, že to je velká služba a že budu mít ještě méně času na rodinu.
