Zaorálek: ČSSD se Zemana nebojí. Prezident má slabý vliv

Domácí
15. 1. 2013 09:01
Lubomír Zaorálek.
Lubomír Zaorálek.

V případě, že by se Miloš Zeman stal hlavou státu a ve Strakově akademii po parlamentních volbách usedla ČSSD, se její místopředseda a stínový ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek případného Zemanova vlivu a vzniku konfliktů neobává. Jeho pravomoci jsou prý slabé, řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Anketa:

Koho budete volit v dalším kole prezidentských voleb?

Prezidentský kandidát Miloš Zeman se před volbami několikrát nechal slyšet, že by se jako hlava státu rozhodně nevyhýbal právu prezidenta účastnit se jednání vlády a vyjadřovat se k vládní politice. Předsednictvo ČSSD v sobotu doporučilo svým voličům v druhém kole podporovat právě jeho. Zeman je ale některými svými postoji současné sociální demokracii velmi vzdálen a nebojí se směrem k vedení strany občas utrousit slovo štiplavé kritiky. Podle Zaorálka by ale škodil sám sobě, kdyby byl příliš aktivní. Jeho pravomoci jsou podle něj velmi malé. Síla osoby prezidenta je nyní jen mediálně nafouknutá.

Pane místopředsedo, v sobotu se předsednictvo ČSSD rozhodlo doporučit svým voličům, aby ve druhém kole prezidentských voleb volili Miloše Zemana. V rámci své kampaně proklamoval, že by na rozdíl od současné i minulé hlavy státu využíval své pravomoci účastnit se zasedání vlády a aktivně se zapojoval do jednání. Nebál byste se jeho případného vlivu na vládu, kdyby v ní zasedla sociální demokracie?

Kupodivu si nemyslím, že by to bylo tak akutní. Ve skutečnosti totiž prezident nemá zázemí, aby dělal nějakou samostatnou výkonnou politiku a takzvaně se fušoval do vlády. Nemá na to ani odborný aparát. Dobře, přijde párkrát na vládu, ale aby s vládou sváděl nějakou válku...

Miloš Zeman na tom, že chce být aktivní prezident, ale postavil část své kampaně.

Každý prezident si to své prezidentství bude vytvářet podle svých představ a já myslím, že představy, že se tu najednou vytvoří prezidentský systém, jsou přehnané. Tomu prostě neodpovídají kompetence a reálné možnosti, které prezident má. Je to velmi přeceňované. Je to vrcholná funkce ve státě, ale reálná váha té funkce není skutečně výkonná. Neříkám, že prezident nemůže vést debatu, ale jeho schopnosti ovlivnit hlasování ve vládě jsou podle mě mizivé. Na jednání vlády může chodit, ale vláda bude rozhodovat poté, co ho zdvořile vyslechne. Když se prezident rozhodne dělat víc, než na co má, prozradí se jeho malá významnost a vlastně si tím uškodí.

Myslíte si, že Miloš Zeman si není vědom, kde končí možnosti prezidenta?

Končí tam, kde vláda rozhodne tak, jak rozhodne. Sociální demokracie neodvozuje svůj osud od Miloše Zemana. Jsme v parlamentní demokracii. Rozhodování dělá ten, kdo vyhraje ve volbách a dokáže pro svou vládu získat důvěru. Prezident je součástí exekutivy a má nějaké své konkrétní pravomoci, ale u zásadních strategických rozhodnutí nemá možnost je ovlivnit.

Václava Klause ale nelze považovat za zrovna slabého prezidenta...

Neštěstí je, že máme vládu Petra Nečase, která je mimořádně slabá. Přirozeně to vytvořilo neuvěřitelný prostor Václavu Klausovi, který toho využil. Je to dáno slabou vládou, nikoli tím, že by Václav Klaus byl tak silný.

Jste přesvědčen, že Miloš Zeman by chtěl působit slaběji než Václav Klaus a nezachoval si status své poměrně silné osobnosti?

Myslím, že to jsou pohádky. Všude se píše, že jsou to silné osobnosti. V něčem jsou to výrazné politické osobnosti, ale ta "síla" je jen mediální virtuální realita. Fischer je úžasně silná osobnost, která zřejmě měla být prezidentem, už skoro po tom sahal, ale pak se ukázalo, že je prázdná nádoba. Karel Schwarzenberg je velká osobnost teď v médiích, ale jinak je to mimořádně slabá figura ve vládě. Miloš Zeman je v něčem zkušený politik, ale byl by jako prezident limitovaný svou funkcí a kompetencemi prezidentovi. Prezident musí respektovat, že vládne vláda. Nejsme prezidentský systém. Pokud vše bude fungovat, prezident bude mít tu roli, která mu patří, a bude mít velmi omezené možnosti. Prezident to může komentovat, kompetence jsou ale v rukou premiéra.

Právě že to může komentovat. Vliv médií má přece jen nějakou sílu.

Jistě, ale pokud bych s ním chtěl vést válku. To je ale absurdní. Miloš Zeman se přece jen vyznačuje určitou racionalitou a myslím si, že ta jeho případná role by odpovídala prostoru, který mu vytvoří vláda. Samozřejmě je to jinak, kdyby byla vláda slabá. Kdyby vládla sociální demokracie, tak si nemůže dovolit slabou vládu. Jsem přesvědčen, že tím, že je to přímá volba, dochází k určitému přeceňování. Pro sociální demokracii jsou klíčové parlamentní volby, tam se bude rozhodovat, jestli bude nějaká alternativa, nebo ne.

Jeho zahraničně politické postoje, například podpora invaze do Iráku, nepozvání dalajlamy, výroky o islámu nebo silně protipalestinské názory, jsou známy jako v rozporu s těmi vašimi. Neviděl byste to coby stínový ministr zahraničních věcí jako problém v případě, že by se stal prezidentem a ČSSD byla ve vládě?

Nejde o žádný rozpor. Máme tu dva kandidáty. Jeden z kandidátů je Karel Schwarzenberg, jeden z klíčových mužů vládní koalice, který je odpovědný za pana Drábka a pana Kalouska, je pravicovější než ODS. A to je výběr, ze kterého máme vybírat. Samozřejmě jsem ale velmi kritický k postojům Miloše Zemana k zahraniční politice, to je na samostatnou kapitolu. Ale v zásadě je Miloš Zeman proevropský jako sociální demokracie a je podporovatelem Evropské unie. Zároveň respektuje celou řadu zásadních vazeb České republiky, není to tak, že by byl na opačném pólu než sociální demokracie. Některé jeho názory mi přijdou těžko hájitelné a neakceptovatelné a mám k nim velké výhrady. Jestli chci být ale úplně korektní, tak nemůžu říci, že Zeman je úplně jinde.

Nebojíte se, že by jeho názory mohly mít vliv na případnou zahraniční politiku státu?

Zahraniční politika je jen jedna věc a prezident není tvůrcem zahraniční politiky. Je součástí exekutivy a musí respektovat svoje kompetence. Prezident není ten, kdo prosazuje nějakou svoji politiku. Zeman mluví o tom, že bude mít poradce i na zemědělství jako by chtěl sám kopírovat vládu a vládnout jako nějaký de Gaulle. To jsou věci mimo realitu, a kdyby byl Miloš Zeman prezident, rychle se ukáže, že jsou to spíš představy - a Miloš Zeman by to rychle zjistil.

ČSSD se v sobotu večer rozhodla podpořit ve druhém kole prezidentské volby Miloše Zemana. Ztotožňujete se s tím?

Hlasoval jsem pro to, co rozhodlo předsednictvo, protože v tuto chvíli je Karel Schwarzenberg ztělesněním politiky, kterou my odmítáme. V tom vidím rozdíl mezi ním a Milošem Zemanem. Vadí mi neschopnost Karla Schwarzenberga v zahraniční politice, nese odpovědnost za exministra Drábka a tváří se, že nemá nic společného s ministrem Kalouskem. Je to můj politický soupeř a v případě Miloše Zemana, přes všechny mé výhrady vůči němu, dokážu hlasovat proto, aby občané zvážili jeho podporu. Je v tuto chvíli v pozici toho, kdo kritizuje tuto vládu a kdo je na té druhé straně. Karel Schwarzenberg je pro nás dnes soupeř, ale Miloš Zeman náš soupeř přes všechny výhrady není.

Autor: - kls - Foto: ČTK

Další čtení

Na železničním koridoru směrem na Polsko a Slovensko je od dopoledne zastaven provoz. V úseku mezi Ostravou a Bohumínem vykolejily dva vagony nákladního vlaku.

Na hlavním železničním koridoru směrem na Polsko a Slovensko je zastaven provoz

Domácí
23. 5. 2026
Jako připomínku nuceného odchodu německých obyvatel Brna na konci druhé světové války vyrazili 23. května poutníci z Pohořelic na Brněnsku na Pouť smíření. Trasa vede symbolicky "v protisměru" z Pohořelic na Mendlovo náměstí v Brně. Akce začala u památníku obětem odsunu v Pohořelicích.

Zhruba dva tisíce lidí dnes přijely do Pohořelic, aby se vydaly na Pouť smíření

Domácí
23. 5. 2026
ilustrační fotografie

Komentované procházky i sázení stromků. V Česku probíhá Den otevřených lesů

Domácí
23. 5. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ