Rozhovor s Alešem Hušákem
Bývalý šéf Sazky kandiduje: Chci kulomet do každé rodiny

Jeho kandidaturu do Senátu v Praze 6 pokládá řada lidí za drzost. Bývalý šéf Sazky ALEŠ HUŠÁK si je toho vědom. Asi ani moc nepočítá, že by uspěl. Ale chce se připomenout a začít mluvit o Sazce a svém nuceném odchodu z ní.

Chodíte ještě někdy do O2 areny? Dojímáte se třeba nad bronzovou deskou, kde jste sám sobě poděkoval za její výstavbu?
Předpokládám, že jste se na náš rozhovor připravovali, takže víte, že tam nechodím.
Vůbec?
Ne.
Z jakého důvodu?
Když ztratíte dítě, tak je těžko se k němu vracet.

Zvláště když je O2 arena dítětem, při jehož porodu vykrvácela matka. Také kvůli nárůstu ceny arény skončila Sazka v konkursu...
To je hloupost.

Hloupost? Vždyť arena se oproti plánům prodražila o několik miliard korun. Původně vyčíslené pořizovací náklady hovořily zhruba o 2,5 miliardy korun, nakonec ta částka včetně úroků šplhá téměř k dvaceti miliardám.

Ta částka je nepravdivá. A byla rozporovaná hned od okamžiku, kdy se poprvé objevila a kdy ji převzala média. Tuto informaci sdělil poprvé někdy v roce 2003 na podzim, tedy několik měsíců před otevřením arény, pan Karel Bauer, tehdejší mnohonásobně neúspěšný funkcionář českého sportu. Pan Bauer si celou tu částku vymyslel, neměl ji jak zjistit. Šlo pouze o jeho plácnutí do vody. První částku, kterou má stát arena, jsem řekl já v únoru 2003 ve vysílání Václava Moravce na BBC. Řekl jsem mu tehdy, že cena vychází zhruba na 5,8 miliardy. To byla první suma.

I pokud by to tak bylo, částka je nakonec mnohem vyšší...
Slíbil jste, že všechny okolnosti pádu Sazky detailně objasníte ve své knize. Mluvíte o ní nejméně dva roky, kdy bude hotová?

Ta knížka je ve fázi editace. Není to věc, na kterou bych musel nějak nutně spěchat. Navíc jsem líný, neumím psát v okamžiku, kdy nemusím. Já se k tomu naopak často musím nutit a občas prostě nic napsat nejde.

Mezitím vás ale čekají volby do Senátu. Kandidujete za Nezávislé, podobně jako kdysi Vladimír Železný. Myslíte, že máte něco společného?
Nemyslím si, každý máme jiný osud.

Myslíte, že můžete jeho úspěch při své kandidatuře do Senátu zopakovat?

Nemyslím. Ale je to pro mě skvělá příležitost ty věci z minulosti svým vlastním způsobem začít vysvětlovat.

To se ale zatím neděje...

Nechte se překvapit. Počkejte několik dnů, myslím, že na mých webových stránkách se ty věci postupně začnou objevovat. V tom příběhu je mi totiž nasazována psí hlava. Mohl jsem se bránit před čtyřmi lety, ale věděl jsem, že to v tehdejší atmosféře nemělo smysl. Teď už jsem připraven o tom mluvit. Prach si sedl a je možné debatovat o věcných argumentech.

Ve vašem politickém programu pro volby do Senátu jsou poměrně kontroverzní věci. Zatímco společnost vede debatu, zda se vůbec vyzbrojovat, vy mluvíte rovnou o kulometu do každé rodiny. Těch věcí, které jsou dohnané do extrému, skoro až ad absurdum, je ve vašem programu několik. To je záměr?

No jasně. Titulky prodávají.

Takže nic takového ve skutečnosti nechcete a jde jen o marketing?

Ale vůbec ne. Abych parafrázoval to, co jste neřekl, ale občas je to cítit z komentářů některých novinářů: "Ta odporná lidská svině, která nemá tolik úcty, aby se šla zahrabat do země, nebo se denně na Václaváku omlouvala klečíc na kolenou kolemjdoucím, tak má ještě tu drzost, že bude kandidovat." Já jsem reklamu a marketing dlouho dělal, vím, jak to funguje. Proto mluvím rovnou o kulometu do každé rodiny. Přitom jsem pacifista a nesnáším zbraně. Já ani nemám zbrojní průkaz. Je to marketing stejně jako to, že jsem si zvolil, aby úřad nějaký čas nezveřejňoval moji kandidaturu. Abych měl titulky. Věděl jsem, že pak budou všichni psát o mé kandidatuře zvlášť a já nebudu muset být v řadě těch ostatních. To ale neznamená, že jsou ta hesla z programu vymyšlená. Věřím jim.

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 5. ZÁŘÍ 2016.