Češi málo patentují. Proč? Nezvládají marketing

Zatímco v roce 1930 podali čeští vědci a podniky žádost o ochranu asi pěti tisíc patentů, v roce 2006 jich bylo jen 641. Proč tak málo? Důvodů je mnoho. Nejenže jsou patenty drahé, ale ještě důležitější je nedostatek informací a patentově-marketingových odborníků. Nikdo nepochybuje o tom, že čeští vědci "vybádají" spoustu inovací, které by si třeba zasloužily patentovou ochranu.

Patent je přitom potřeba pro to, aby vynálezce dostal odměnu, pokud někdo bude jeho inovaci využívat.

Málo peněz…

"Neřekl bych, že je problém v penězích," domnívá se předseda Úřadu průmyslového vlastnictví Karel Čada. Patent pro ČR totiž přijde jen na několik desítek tisíc korun. "I s využitím služeb patentového zástupce se může jednat o 15 až 50 tisíc korun," potvrzuje Kamil Krč z Jihomoravského inovačního centra, v jehož rámci brněnské vysoké školy, Jihomoravský kraj a brněnský magistrát podporují podnikání a inovace.

Dražší je mezinárodní ochrana. Neexistuje žádný "celosvětový" patent, takže je vždy nutné promýšlet, jakým zemím firma patent podá. "Desetileté náklady na patentovou ochranu v USA přijdou asi na 230 tisíc korun a v Japonsku na 470 tisíc, ochrana v šesti zemích EU bude vynálezce stát více než 900 tisíc," vypočítává Kamil Krč.

"Dneska firmy pod komerčním tlakem často bojují o přežití, a na nějaké patentování nemají peníze ani kapacity," popisuje své zkušenosti z praxe znalec v oboru Pavel Steimar. "Inovační podnikání je oproti tradičním formám rizikovější a návratnost investic obvykle dlouhodobější," potvrzuje zdrženlivost firem Krč.

Na vysokých školách si vědci stěžují, že mají sotva na provoz výzkumných pracovišť, a když třeba skončí výzkumný grant, na patentování jeho výsledku už finance nezbudou. Ministerstvo školství jim v tuto chvíli pomoci nemůže, i když patentovou činnost škol také hodnotí: "Stát kontroluje, jakou má organizace výkonnost. Podle množství vydaných článků, patentů atd. se potom může dále uvažovat o rozdělení financí," sdělila mluvčí ministerstva Michaela Taschnerová.

…i informací a lidí

Ještě větším problémem je ale prý chybějící informovanost. "V Česku včetně akademické sféry je malé povědomí o výhodách, které může patentová ochrana přinést," potvrzuje Karel Čada. "Lidé za námi často přicházejí s tím, že by chtěli patentovat objev, o kterém napsali článek. To ale už není možné, patentovat se mohou jen nezveřejněné informace," říká Hana Dušková z patentového střediska, které pomáhá vědcům na ČVUT s ochranou výsledků jejich práce.

Zaměstnanci firem navíc nejsou motivováni k tomu, aby vynalézali. Tomu by podle Kamila Krče mohla pomoci lepší zákonná úprava podnikového vynálezu. "V současnosti je tato situace často řešena pouze dohodou o odměně, která zaměstnance nemotivuje k dalšímu inovačnímu úsilí," vysvětluje Krč. "Například v Německu vynález učiněný zaměstnancem univerzity automaticky přechází na školu, a ta poté akademikovi platí pevně stanovený podíl z výnosu," ilustruje možné zlepšení.

Na vysokých školách vědci k patentování obvykle také nejsou motivováni: "Pro akademické pracovníky bývá schůdnější výsledky svého bádání publikovat v odborných časopisech, za to jsou i oceňováni. Naopak získávání patentů by mělo vést k jejich uplatnění na trhu. To mnohé české vysoké školy zatím neakceptují, natož aby to samy prosazovaly," říká Kamil Krč. "Zejména technické školy často za babku nebo zcela zadarmo poskytují své duševní vlastnictví soukromým firmám," potvrzuje znalec Vladimír Smejkal.

"Chybí nám tady schopní lidé, kteří by rozuměli patentové problematice a měli i technické a ekonomické vzdělání," hodnotí situaci Hana Dušková. Podle ní by právě tito odborníci měli přesvědčovat velké podniky, aby poznatky vědců z univerzity nechaly patentovat, a poté využily v praxi.

Je rozumné nepatentovat?

Ne každý nápad se ale musí patentovat. "Než registrovat patent, mnohé firmy radši chrání svoje know-how jako obchodní tajemství," popisuje Pavel Steimar. Patenty jsou totiž veřejně dostupné, takže konkurenti mohou zjistit, čím se firma zabývá a jaké dělá pokroky, a zneužít to v konkurenčním boji.

Dalším problémem je to, že ani při zaplacení mezinárodního patentu není ochrana práv vyřešena. "V mnoha případech dochází k tomu, že cizí strana poruší práva vynálezce, a ten je není schopen vymáhat u příslušného patentového úřadu nebo soudu. Představuje to totiž vysoké a předem těžko odhadnutelné náklady – až ve statisících nebo i milionech korun," vysvětluje Kamil Krč.

"Není třeba všechno patentovat, důležité je, aby patenty přinesly ekonomický užitek," zdůrazňuje Karel Čada.

Pomoc je k dispozici

Firmy nebo lidé, kteří chtějí chránit své duševní vlastnictví patentem (nebo průmyslovým vzorem apod.), se mohou o pomoc obrátit na několik institucí. "V Česku jsou stovky patentových zástupců a specializovaní advokáti, kteří se v patentové problematice orientují," navrhuje Karel Čada z ÚPV, jehož úřad také podporuje devět regionálních center patentových informací.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zase v rámci programu Inovace nabízí možnost čerpat evropské peníze na podporu patentování v Česku i za hranicemi. "Žadatelé mohou získat 10 až 300 tisíc korun. Celkem je v programu, který ale zahrnuje i jiné typy inovací, jeden a půl miliardy korun," říká mluvčí ministerstva Tomáš Bartovský. Peníze jsou dostupné jak veřejným institucím (například vysokým školám), tak i malým a středním podnikům a jednotlivcům.

Peníze může poskytnout i Patentový a licenční fond při Jihomoravském inovačním centru, a to ve formě půjčky až do výše 400 tisíc Kč. Žadatel přitom za peníze ručí svým patentem.

Pokud jde o patentování a převádění vynálezů do praxe, předseda ÚPV Karel Čada je mírným optimistou: "V roce 2006 se o 30 procent zvýšil počet licenčních smluv k patentům a technickým řešením," konstatuje. Podle něj se musí Češi "zlepšit" právě v této oblasti: v marketingu svého know-how.

Počet patentů v Česku

* kromě toho je možné od roku 2002 žádat i o patent prostřednictvím Evropské patentové organizace
pozn: patentové řízení (od přihlášky k patentu) trvá asi 4 roky

Foto: Lucie Pařízková, archiv