Další sezona konfiskátů
České chlubení ukradenými zámky

S novou sezonou na českých hradech a zámcích se otevírá i stará rána. Stát se před celým světem opět pochlubí "loupežemi". A jak ukazuje aktuální pře o zámek v Hrubém Rohozci, k nápravě není vůle.

Národní památkový ústav se rád pyšní "pohádkovou krásou" šlechtických sídel a každoročně vyhlašuje turistickou soutěž O nejpohádkovější hrad nebo zámek. Soutěž by se ale měla jmenovat prozaičtěji: O nejkrásnější konfiskát.

Mezi konfiskáty z roku 1945 patří i většina z 97 hradů a zámků, které od 1. dubna znova zpřístupní právě památkový ústav. Část z okradených šlechtických rodů se ale práva na majetek nevzdává, byť soudní pře hlavně prohrávají. "Je to škoda, původní majitelé by se o svoje zámky starali velmi dobře," tvrdí Jana Germenis-Hildprandtová, předsedkyně Asociace soukromých majitelů hradů a zámků a spolumajitelka zámku Blatná. Hildprandtům byl majetek zabaven až v roce 1948, tudíž mohl být vrácen v restituci.

Rodů, které konfiskace postihla o tři roky dříve, se však restituce netýkají a musejí "prorazit" právě Benešovy dekrety. "Nemá to logiku. Movité rody se staletými tradicemi by ulehčily státní pokladně, ve které se na údržbu státních zámků těžko hledají peníze," myslí si hraběnka Hildprandtová. Podle ní stát nemusí dekrety nutně rušit, pouze projevit dobrou vůli, což už několikrát udělal. O restituce se totiž hlásí výhradně rody, které za války s nacisty nespolupracovaly, ovšem v poválečném revolučním chaosu na ně stát stejně uplatnil konfiskace.

19 let bojů o Rohozec  

Kdo otevře 1. dubna   Národní památkový ústav: 97 hradů a zámků, vesměs konfiskáty z roku 1945 (Hrubý Rohozec, Bítov, Bouzov aj).   Obce a státní instituce (galerie, muzea): 59 hradů a zámků, vesměs konfiskáty z roku 1945 (Klenová, Slavkov, Bruntál aj.)   Soukromé objekty: 22 zámků a hradů, šlechtické restituce objektů zabavených po roce 1948 (Blatná, Častolovice, Orlík aj.)   Další objekty: asi 600 hradů a 1000 zámků v ČR nelze běžně navštěvovat jako turistické objekty (slouží jako soukromé majetky, školy, léčebny, domy kultury, úřední budovy aj. nebo už jen chátrají)

Dekrety vzaly rodové sídlo i poslednímu majiteli zámku v Hrubém Rohozci Karlu des Fours Walderode, o který se jeho potomci soudí devatenáctý rok. Průlomovým rozsudkem Nejvyššího soudu z roku 2008 se přitom rodu podařilo získat alespoň kus lesa, neboť bylo prokázáno, že Walderode s nacisty nespolupracoval a konfiskace z roku 1945 byla nezákonná. Minulý čtvrtek ale zástupci Národního památkového ústavu přinesli k soudu údajně nové důkazy o jeho náklonnosti k nacismu, které soudce nechá prozkoumat, takže líčení odročil.

"Vadí mi, že když existuje zákon, který znemožňuje restituce majetku zabaveného před rokem 1948, přesto se šlechta může o tyto nemovitosti soudit," říká Miloše Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci, jenž je nyní majitelem Hrubého Rohozce. 

"O některé zabavené zámky se stát skutečně dobře postaral, za což lze poděkovat. Neznamená to ale, že nynější vlastníci mohou ukradený majetek považovat za svůj vlastní," kontruje Jana Germenis-Hildprandtová. Stát se podle ní může považovat pouze za dočasného správce, dokud soudy nevybojují návrat sporných majetků například do rukou aktuálně se soudících rodů Harrachů (zámek v Hrádku u Nechanic), Larischů (Jevišovice), Rothschildů (Šilheřovice), Salmů (Rájec) či Colloredo-Mansfeldů (rodina žádá zámek v Opočně, jenž už po roce 1989 jednou dostala, v roce 2003 ale o objekt znova přišla).

Stát by si též řádně finančně vydechl, kdyby Lichtenštejnům vrátil turisticky oblíbený lednicko-valtický areál na Moravě včetně dvou tamních zámků. Bohatý knížecí rod, který podnes vládne Lichtenštejnsku, by určitě nenaplnil v Česku vyslovované obavy, že by zámky zůstaly nepřístupné veřejnosti nebo zchátraly.