Česko hostilo unikátní mistrovství světa - v debatování

Perfektní angličtina, pohotové reakce, sebejisté vystupování. Tak alespoň navenek působili účastníci letošního finále mistrovství světa žáků středních škol v debatování. Podle Matěje Sapáka, člena poroty, by měl ideální debatér hlavně umět logicky uvažovat, vyjadřovat se slušně, srozumitelně a mít všeobecný rozhled. Porotu nakonec o těchto schopnostech přesvědčili debatéři z Jižní Koreje.   

Debatní programy jsou organizovány v desítkách zemí po celém světě. V České republice se tomuto odvětví věnuje zejména Asociace debatních klubů. "V konečném důsledku vede debatování k toleranci a kritické úctě k názorům druhých," myslí si René Brinda z asociace, která je také hlavním pořadatelem soutěží tohoto typu u nás.

"K debatování jsem se dostala přes školu. Dává mi to opravdu hodně. Zlepšila se mi slovní zásoba i vyjadřovací schopnosti v cizím jazyce, což je pro budoucnost určitě důležité. Také se naučím mluvit před lidmi," říká šestnáctiletá Barbora Goláňová, která se debatování věnuje teprve rok, ale už se stalo jejím hlavním koníčkem. Debatování dokonce trénuje. "Jednou týdně máme takzvané sessions. Rozdělíme se do dvou skupin, z nichž jedna je pro a druhá proti. Od trenéra dostaneme tezi a snažíme se připravit si argumenty, které bychom mohli použít," popisuje způsob tréninku Barbora. Podle Reného Brindy se dá debatování považovat i za sport. "Probíhají soutěže v debatování, na které se účastníci dlouhodobě připravují, takže svým způsobem to sport je," říká.     

Do první desítky světového šampionátu se český tým v letošním roce neprobojoval. To, že angličtina není náš mateřský jazyk, jako handicap ale necítí. "Pro účastníky ze Spojených států je důležité mluvit strašně rychle, takže je těžké jim rozumět. Postupem času se však tato jazyková nevýhoda zmenšuje," dodává Goláňová. Potvrzuje to i celkový výsledek letošního mistrovství, neboť v první desítce se umístily většinou týmy, pro něž je angličtina opravdu cizím jazykem.

Jako nejlepší "speaker" soutěže byla porotou ohodnocena účastnice z Jižní Koreje. "V Koreji je debatování poměrně nová akademická disciplína, takže zájem o něj na rozdíl od Evropy vrcholí," potvrzuje Sapák. Jižní Korea letos dokonce vyslala do mezinárodní soutěže celkem deset týmů. 

Pitná voda jako téma k diskusi 

Témata k debatování přitom nebývají vždy zcela jednoduchá. Hlavním tématem letošního finálového kola bylo vlastnictví a využívání zdrojů pitné vody. "Dlouhou část debaty nebylo jasné, zda je lepší tým JAR nebo Jižní Koreje. Rozhodujeme se podle toho, kdo přinese víc příkladů z reálného světa, kdo umí lépe strukturovat argumenty. Každý rozhodčí se však rozhoduje sám, nezávisle na ostatních," vysvětluje Sapák.    

Finálové kolo, které se uskutečnilo v pátek v pražské Betlémské kapli, probíhá mezi dvěma trojčlennými týmy. Jeden vždy obhajuje platnost dané kontroverzní teze, druhý naopak hledá chyby v argumentaci. Každý řečník má k dispozici šest minut. O tom, kdo bude téma prosazovat a kdo oponovat, se losuje.

Česká republika hostí v letošním roce nejen 4. mistrovství světa žáků středních škol v debatování, ale také 13. mezinárodní fórum debatující mládeže. To se koná ve dnech 23. července až 5. srpna v Třešti u Jihlavy.  

Ilustrační foto: Lucie Pařízková