Počet obyvatel
Česko má 10,548 milionu obyvatel, přibylo imigrantů

Počet obyvatel Česka se za tři čtvrtletí letošního roku zvýšil o 15 800. Ke konci září tak v republice žilo 10,548 milionu lidí, uvedl Český statistický úřad. Za tímto přírůstkem je zejména zahraniční migrace. Opět se totiž narodilo méně dětí než ve stejném období loňského roku.

Nejvíce lidí přibylo ve Středočeském kraji. Počet jeho obyvatel se zvedl o 11 572. Následuje Praha, kde statistici zaznamenali druhý nejvyšší celkový přírůstek, hlavnímu městu přibylo 4948 obyvatel. V šesti regionech z celkových 14 se naopak počet lidí snížil, nejvýrazněji v Moravskoslezském kraji, který přišel o 2788 obyvatel.

Za prvních devět měsíců letošního roku se v Česku narodilo 83 300 dětí, což je o 5700 méně než ve stejném období loni. Ubylo ovšem i úmrtí. Od ledna do září zemřelo v Česku 78 400 lidí, o 1100 méně než minulý rok. Nejčastější příčinou úmrtí (u skoro poloviny zemřelých) byly nemoci srdce a cév a čtvrtinu lidí zabily nádory. Dětí do jednoho roku věku zemřelo 224. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých tedy činil 4900 lidí, přirozený přírůstek se na celkovém zvýšení počtu obyvatel republiky podílel pouze z 31 procent.

S klesající porodností se mírně snížil i průměrný počet dětí narozených jedné ženě. V letech 2009 a 2010 se pohyboval kolem hodnoty 1,49, nyní je to 1,44 dítěte. Průměrný věk matek při porodu byl v prvních třech čtvrtletích roku 29,7 roku, o desetinu vyšší než loni. "Nejčastějšími rodičkami byly ženy ve věku 30 až 32 let, mezi prvorodičkami bylo nejvíce osmadvacetiletých a devětadvacetiletých," sdělili statistici.

Největší podíl na nárůstu počtu lidí měl příliv cizinců. Zahraniční migrací přibylo podle údajů ministerstva vnitra za prvních devět měsíců tohoto roku v Česku 10 900 obyvatel. I to je, stejně jako v případě porodnosti, méně než ve stejném období loňského roku. Loni přibylo zahraniční migrací 11 200 obyvatel. Počet lidí, kteří se z Česka vystěhovali, se snížil o 8600 a množství přistěhovalců o devět tisíc.

Nejvíce cizinců přišlo do České republiky ze Slovenska, a to 2100. Celkem žilo ke konci září podle ministerstva vnitra v Česku 80 235 Slováků. Na druhém místě byli Ukrajinci, kterých se za tři čtvrtletí tohoto roku přistěhovalo 1500, a třetí nejvyšší počet přistěhovalců byl z Ruska, odkud do Česka přišlo 1300 lidí. Celkový počet Ukrajinců v Česku činil 109 012, Rusů bylo 28 142. Dohromady bylo k 30. září v Česku registrováno 408 036 cizinců s povoleným pobytem, na české populaci se tak podíleli 3,9 procenta.

Oproti roku 2010 klesl rovněž počet sňatků, rozvodů a potratů. Manželství bylo uzavřeno 37 600, což je o 2400 méně než v prvních třech čtvrtletích roku 2010. "Jde o další úbytek, který bude velmi pravděpodobně pokračovat i nadále, neboť početně silné generace lidí narozených v sedmdesátých letech již věk vyšší sňatečnosti překročily," uvedli statistici. V roce 2011 tak může být překonáno historické minimum z loňského roku, kdy bylo uzavřeno 46 700 manželství.

Rozvodem skončilo ve sledovaném období 20 500 manželství. Také zde byl zaznamenán pokles, a to o 2800 ve srovnání s loňskem. Podíl manželství končících rozvodem se vrátil zpět pod hranici 50 procent, zaznamenanou v roce 2010. Předběžný údaj pro první tři čtvrtletí je 45 procent, ale definitivní podíl bude zřejmě vyšší. Nejčastěji se obyvatelé Česka rozvádějí dva roky až pět let po svatbě.

Potratů podle ČSÚ oproti loňsku ubylo o 393. Celkem jich bylo registrováno 29 100, z toho umělých přerušení těhotenství 18 100, o 52 více než minulý rok. Intenzita celkové potratovosti však zůstala na loňské úrovni, kdy na jednu ženu připadá 0,51 potratu, a pokles absolutního počtu potratů je tak spíše důsledkem klesajícího počtu těhotenství. Umělé přerušení těhotenství nejčastěji podstupují svobodné ženy, do roku 2006 to byly ženy vdané.