Česko se z hlediska korupce horší. Nyní je na úrovni Bahrajnu

Česká republika si mírně pohoršila ve světovém žebříčku vnímání korupce ve veřejném sektoru, ve kterém je na 57. místě, zatímco loni byla na 54. příčce. Vyplývá to z každoročního hodnocení, které zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Stejné hodnocení jako ČR má Bahrajn, Chorvatsko a Namibie. Nejméně zkorumpované jsou jako loni Dánsko a Nový Zéland.

"Není divu, že umístění České republiky zejména v porovnání s ostatními evropskými zeměmi není příliš lichotivé. Je to dáno neschopností dotáhnout do konce klíčová protikorupční opatření," uvedla Radka Pavlišová z české pobočky TI. Podle ní musí mít příští vláda v tomto směru jasně stanovené priority. "Hlavní pozornost musí být soustředěna na depolitizaci státní správy, na transparentní financování politických stran a na zákonné záruky nezávislého vyšetřování závažné korupce," zdůraznila.

Transparency v indexu hodnotí země podle míry vnímané korupce za použití stobodové stupnice, ve které hodnota 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. V tomto hodnocení má Česká republika 48 bodů, zatímco první Dánsko 91. Na druhém konci žebříčku 177 sledovaných zemí skončily jako loni Afghánistán, Severní Korea a Somálsko s osmi body.

Ve skupině 31 západoevropských států, kterou tvoří země EU spolu s Norskem, Švýcarskem a Islandem, je Česká republika na 25. příčce společně s Chorvatskem. Ze zemí Evropské unie je na tom hůř než Česká republika jen o příčku níž Slovensko (47 bodů), Itálie a Rumunsko (po 43 bodech), Bulharsko (41) a Řecko (40). Například Polsko má v indexu vnímání korupce 60 bodů a Maďarsko 54. Nad Českou republikou jsou v celkovém žebříčku mezi jinými Lesotho, Gruzie, Rwanda či Portoriko.

Aby se Česko příští rok v žebříčku nepropadlo níže, bude podle předsedy správní rady české pobočky TI Jana Spáčila nutné přijmout zákon o financování politických stran, nový zákon o státním zastupitelství a služební zákon. Jen tak se prý podaří zrušit "kolečko" mezi politickými stranami, které umožňují parazitovat na veřejných fondech a státní správě vlivným zájmovým skupinám, jež na oplátku financují politické strany.

Spáčil uvedl, že ostatní sledované státy se zlepšují, zatímco Česká republika stagnuje. Upozornil, že jediným přijatým protikorupčním opatřením z těch, která proklamovala bývalá vláda Petra Nečase (ODS), je zákon o veřejných zakázkách. "Ten je ale aktuálně opět modifikován, a prostor pro zneužívání veřejných zakázek se tak opět rozšíří," prohlásil Spáčil.

TI sestavuje index od roku 1995. Česká republika se v něm poprvé objevila o rok později, kdy skončila na 25. místě z 54 zemí. Od té doby vnímání korupce v zemi rostlo a ČR se propadla na 52. až 56. místo ze 102 zemí. Pak se její pozice zlepšovala, nejlepší byla v letech 2007 a 2008, kdy mezi 180 státy světa figurovala na 41., respektive 45. místě. V dalších letech opět klesla do druhé padesátky - v roce 2009 bylo 52., v roce 2010 na 53. místě, roku 2011 na 57. místě a loni na 54. místě.

Loni se o celkové první místo dělily Dánsko, Nový Zéland a Finsko. Letos si Finsko o stupínek pohoršilo a je na třetím až čtvrtém místě se Švédskem. V první desítce jsou z mimoevropských zemí ještě Singapur, Austrálie a Kanada. Německo je na 12. místě, Británie na 14., Spojené státy na 19. a Francie na 22. Rusko se dělí s několika státy o 127. příčku s 28 body.

Žebříček je sestavován na základě názorů expertů a podnikatelů a také na základě průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých institucích a oblastech veřejné správy, míru transparentnosti fungování institucí, míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků. Index tedy nemapuje celkovou zkorumpovanost jednotlivých národů, ale čistě jen vnímání administrativní a politické korupce ve sledovaných zemích.