Evropská unie kritizuje Česko, že téměř třetinu zakázek získávají firmy bez soutěže. V tendru totiž nemají konkurenci. Situace je nejhorší za posledních deset let. Navíc se u nás zadává dráže než jinde.
Soutěživost se v Česku nenosí. Své by o tom mohli vyprávět auditoři, kteří sledují zadávání veřejných zakázek. V průběhu loňského roku totiž 6409, tedy plnou třetinu z nich, získaly firmy, které podaly nabídku jako jediné. Na jejich účty putovalo nebo ještě poputuje 55 miliard korun.
"Česko se z tohoto hlediska řadí mezi nejhorší země v Evropské unii," říká Jiří Skuhrovec ze think-tanku EconLab, který provedl na základě Věstníku veřejných zakázek jejich analýzu. Ještě v roce 2014 přitom zakázek s jedinou nabídkou bylo pouze 18 procent.
Kulháme za Evropou
Příliš velký objem zakázek, které firmy vysoutěžily, aniž měly konkurenci, kritizoval už loni Nejvyšší kontrolní úřad. Všimli si toho ale i v Bruselu. "Je to velké číslo oproti průměru EU, který je na 21 procentech," prohlásila minulý týden na semináři v Poslanecké sněmovně Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v Česku. Česká republika obsadila pětadvacátou příčku z 28 členských zemí Evropské unie.
Není to zdaleka jediný ukazatel, v němž Česko kulhá za Evropskou unií. Máme také nejvyšší podíl zakázek, při nichž zadavatelé osloví konkrétní firmy místo toho, aby tendr vypsali veřejně a mohl se do něj přihlásit každý, kdo splní podmínky. Na veřejné tendry jde také mnohem více peněz než v Evropské unii, a to 6,8 procenta HDP. V EU je průměr čtyři procenta. "To buď ukazuje na to, že se v České republice zadává více nebo se zadává dráže," dodala Žáková.
Důvodů, proč třetina zakázek byla loni v Česku nesoutěžních, je několik.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.
