Soud
Chtěli jsme zahradničit a včelařit, hájí se squatter z Cibulky
29.06.2015 13:36 Aktualizováno 29.06. 18:29
Soud udělil squatterovi z pražské usedlosti Cibulka, kterého policie zadržela při jejím vyklizení letos v květnu, trest dva měsíce vězení podmíněně odložený na jeden rok za neoprávněný zásah do práva k domu. Mladík se u soudu hájil tím, že se lidé nastěhovali do chátrající historické usedlosti kvůli kulturním akcím, zahradničení a také včelařství. Vyklizení Cibulky nechápe, protože squatteři prý byli s majitelem domluvení. Majitel u soudu jako svědek vypověděl, že dohoda byla porušena a na místě se hromadily odpadky.
Rozsudek není pravomocný, obviněný se proti rozhodnutí na místě odvolal. Případem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 5. Squatterovi hrozily v hlavním líčení až dva roky vězení nebo pokuta. Devětadvacetiletý Marek Ďuriš ze Slovenska žije v Česku zhruba osm let a živí se brigádami. Byl jedním ze čtyř zadržených při policejním zásahu. Podle něj měli lidé z Cibulky s majitelem dohodu, která ale byla bez důvodu vypovězena, a komunikace byla obtížná. "Bylo to velmi náročné, majitel byl dlouho nezastižitelný," řekl. Byli údajně domluvení na tom, že pokud vyklidí horní část usedlosti, je možná další spolupráce.
Soudce Lukáš Slavík řekl, že zájem squatterů sice může směřovat k ochraně kulturního dědictví a že nechce brát lidem právo poukazovat na problémy týkající se chátrajících staveb, jejich chování ale podle něj v tomto případě hraničilo s vydíráním. Pokud je squatting "bezdomovectví povýšené na ideologii", jedná se o životní styl "parazitující na vlastnictví jiného", odůvodnil rozhodnutí týkající se Cibulky. Squatting podle soudce sice poukazuje na společenský problém, není ale v silách lidí obývajících neoprávněně podobný objekt situaci vyřešit, například budovu na vlastní náklady opravit. Uvedl také, že pro majitele nemovitosti neexistuje závazek "používat majetek účelně".
Stavba je podle obviněného Ďuriše v žalostném stavu. Soudu vysvětloval myšlenku squattingu, který poukazuje na značné množství chátrajících prostor. Squatteři je podle něj chtějí oživit opravami a využitím ke společenským akcím a umělecké tvorbě. Jednou z funkcí je podle něj také bydlení. Na Cibulce se pořádaly různé workshopy, obyvatelé se prý věnovali zahradě a také včelařili.
Podle majitele usedlosti Oldřicha Vaníčka, který vypovídal u soudu jako svědek, se na místě hromadil komunální odpad a nepojízdná auta. Byl prý překvapený, jak se s usedlostí zacházelo. V Cibulce se prý narušoval noční klid a i přes různé požadavky se neplnila původní dohoda.
Už během policejního zásahu, který se uskutečnil 6. května, se začaly množit spekulace ohledně jeho přiměřenosti. Squatteři uvedli, že na dvoře usedlosti byla zhruba stovka těžkooděnců a vodní dělo. Zásah byl ale podle ředitele pražské policie Luďka Procházky v souladu s předpisy a se zákonem. Zákrok byl připraven pod dohledem státní zástupkyně, která vydala předběžný souhlas se zadržením několika lidí.
Majitel nemovitosti podal na squattery trestní oznámení. V objektu bylo podle policie zhruba 30 lidí, podle squatterů 15 až 20. Proti čtyřem museli policisté použít donucovací prostředky. Se čtveřicí komunikoval policejní antikonfliktní tým a vyjednavač. Squatteři odmítali odejít, a policie proto zakročila pomocí chvatů a slzotvorných prostředků. Tři squattery museli záchranáři převézt se zraněními do nemocnice, podle policie to byly oděrky.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.