Čtvrtina léků, které si lidé vyzvednou na recept, skončí v koši. Každoročně se tak vyhodí devět miliard korun. Dalších několik set milionů putuje na likvidaci nepoužitých léků. Tvrdí to šéf Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš.
Snad v každé rodině se najde krabice plná léků, většinou starých, domnívá se ředitel lékového ústavu Beneš. Směs pilulek přitom netvoří jen běžně dostupné léky na bolest či nachlazení, ale také nevyužité léky po prodělaných chorobách. To znamená léky, které se vydávají jen na recept. V Česku se přitom na předpis vydají léky za více než 34 miliard korun.
Největší zásoby mají podle Beneše lidé s vysokým krevním tlakem. "Lékaři jim totiž předepisují velká balení léků, je to úspornější," domnívá se Beneš. Pacienti dostanou radu, aby si zbytek schovali na příště. Jenomže než se ke všem pilulkám dostanou, jsou léky prošlé. "Další léky lidé nespolykají proto, že zafunguje přirozený obranný reflex," tvrdí Beneš. Každý rok tak skončí v koši devět miliard korun.
Toxický odpad
Lékárníci zase varují: staré léky jsou nebezpečné. Nevyhazujte je, vraťte je do lékáren, nabádají. "Na každé krabičce je napsáno, aby lidé nepoužité léky vrátili do lékárny. Ne kvůli úsporám, jde o ochranu zdraví a ekologii," říká viceprezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Vyhozené léky podle něj zatěžují životní prostředí, kromě toho mohou ublížit lidem, kteří by s nimi přišli do styku. "Vrácené pilulky se ekologicky likvidují," vysvětluje Havlíček.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky se v Česku spotřebují léky za necelých 60 miliard korun. Léky vydané na recept tvoří 58 procent. Češi měli v roce 2010 spolykat pilulky ze 177 milionů krabiček za 34,3 miliardy korun, to je 29 krabiček za 5619 korun na obyvatele.
Oproti jiným evropským zemím vyniká Česko ve spotřebě léků na cholesterol a vysoký krevní tlak. Častěji se předepisují také léky na záněty a revma. Naopak antibiotika se u nás vydávají méně, v jejich spotřebě vedou Francie, Lucembursko a Belgie.
