CVVM: Češi nechtějí větší pravomoci pro prezidenta

Téměř dvě třetiny Čechů se domnívají, že pravomoci prezidenta republiky by měly být zachovány. Vyplývá to z lednového průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění. Většina respondentů také uvedla, že hlava státu by měla zasahovat do činnosti vlády jen v omezené míře, jmenovat ministry na doporučení premiéra a v oblasti zahraniční politiky se angažovat ve směru, který udává kabinet a ministerstvo zahraničí.

Průzkumu se zúčastnilo 1077 lidí. Pro zachování pravomocí prezidenta se vyslovilo 59 procent z nich. Pro jejich rozšíření bylo 22 procent občanů, omezit by je naopak chtělo osm procent respondentů. Od roku 2002 se výrazně snížil počet lidí, podle nichž by prezidentské pravomoci měly být sníženy, a zvýšil se počet těch, kteří se domnívají, že pravomoci prezidenta by měly zůstat zachovány.


Prezident by neměl zasahovat do vládnutí


Češi si podle CVVM jen sporadicky přejí "silného" prezidenta, který by byl rozhodujícím prvkem výkonné moci a měl rozhodující pozici i vůči moci zákonodárné. Podle 52 procent lidí by měl prezident zasahovat do činnosti vlády jen v omezené míře, 31 procent občanů si přeje, aby do vládnutí kabinetu nezasahoval vůbec. Pouze deset procent lidí by uvítalo, aby prezident vládu řídil.

Ministry by měl prezident jmenovat podle názoru 62 procent Čechů na doporučení premiéra, podle 15 procent dle vlastního uvážení. Dalších 61 procent občanů si myslí, že prezident by měl v zahraniční politice vystupovat v souladu s oficiálním směrem, který udává kabinet a ministerstvo zahraničí. Nezávisle na vládě by měl vystupovat podle 20 procent respondentů. Pět procent lidí uvedlo, že by se hlava státu v zahraniční politice neměla angažovat vůbec. Osm procent lidí si myslí, že prezident by měl řídit zahraniční politiku země.

Pravomoc prezidenta rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby má podle 69 procent dotázaných nastat pouze ve výjimečných případech daných ústavou. Sedm procent dotázaných uvedlo, že by tento postup neměl být možný nikdy. Dalších 14 procent lidí si myslí, že prezident by měl mít možnost rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby kdykoli to vyžaduje politická situace. Prezident by měl mít právo zamítnout parlamentem přijatý zákon s tím, že ho pak může parlament přehlasovat, uvedlo 46 procent občanů. Pro to, aby prezident vetoval zákon s konečnou platností, bylo 25 procent Čechů. Proti prezidentskému vetu bylo 16 procent lidí.


Konkrétní otázky řešit jen občas


Jmenování soudců Ústavního soudu by mělo být v pravomoci prezidenta, ale se souhlasem jiného ústavního činitele, uvedlo 34 procent otázaných. Podle 24 procent lidí by měl prezident jmenovat jen část soudců, 16 procent občanů se domnívá, že by hlava státu měla jmenovat všechny soudce Ústavního soudu sama. Osm procent lidí si myslí, že by prezident neměl do obsazení soudcovských míst u této instituce zasahovat.

Největší podíl respondentů (43 procent) uvedl, že prezident by se měl věnovat řešení konkrétních otázek jen ve výjimečných případech. Třetina dotázaných se domnívá, že by se řešení konkrétních otázek měl prezident věnovat trvale. Přibližně pětina oslovených soudí, že prezident se má zabývat především obecnějšími otázkami politické kultury, morálky.

Konkrétní prezidentské pravomoci mají ve všech zkoumaných případech podle CVVM relativně vyšší podporu mezi dotázanými, kteří si obecně přejí jejich rozšiřování, dále mezi lidmi, již chovají důvěru k osobě současného prezidenta Václava Klause, a mezi potenciálními voliči ODS. Lidé ve věku 15 až 19 let k jednotlivým prezidentským pravomocím spíše neuměli zaujmout stanovisko, a častěji volili odpověď "nevím".


Foto: Petra Mášová