Lihová mafie
Další neúspěšná stížnost. Březina ve vazbě zůstane

Zlínský podnikatel Radek Březina, údajný boss lihové mafie, neuspěl s další ústavní stížností proti vazbě. I po Březinově přiznání trvají obavy z útěku a ovlivňování svědků, vyplývá z usnesení zpřístupněného v soudní databázi. Předchozí podnět soudci odmítli loni v listopadu. Proces pokračuje v polovině února.

Poslední stížnost ÚS označil za zjevně neopodstatněnou. Směřovala proti rozhodnutím olomoucké pobočky krajského soudu a tamního vrchního soudu z loňského října o dalším trvání vazby. Oba soudy zdůraznily, že se Březina v minulosti pokoušel z vězení ovlivňovat svědky.

"V tomto ohledu nelze přeceňovat ani doznání stěžovatele a pouze z něj tak přijmout závěr o pominutí koluzního vazebního důvodu," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jiřím Zemánkem. Koluzní důvod vazby se týká právě možného ovlivňování svědků.

Takzvaná lihová mafie údajně připravila při nelegálních obchodech s lihem stát o rekordních 6,7 miliardy korun. Podle žalobce organizovanou zločineckou skupinu řídil právě Březina. S nelegálním lihem skupina podle obžaloby obchodovala od roku 1998 do roku 2013. Mužům hrozí tresty od devíti let a dvou měsíců do 13 let a čtyř měsíců vězení. Dva z nich mohou dosáhnout mírnějšího trestu, protože získali status spolupracujícího obviněného.

Podle obžaloby členové skupiny čistili technický líh a používali ho na výrobu alkoholických nápojů, které prodávali bez přiznání a odvedení spotřební daně. Obchodovali také minimálně s 21 miliony litrů nezdaněného lihu a jeho část ukrývali v tajných úložištích.
Březina se k trestné činnosti loni přiznal, ale neuvedl množství lihu, který nelegálně vyrobil, ani jména svých odběratelů. Bylo jich zřejmě více než třicet, včetně zákazníků ze Slovenska. Z jeho výpovědi vyplynulo, že mu k jeho obchodům dopomohla mezera v zákonech, rutina celníků i obrovská poptávka po levném lihu.