Do Prahy dorazily ostatky vojína padlého u Zborova

V Praze v pátek přistál letoun s ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova, která se odehrála roku 1917. Na Den vítězství 8. května budou uloženy do opraveného Hrobu neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově, kde spočinou po boku ostatků neznámého bojovníka z bitvy na Dukle v roce 1944.

Tímto aktem bude po desetiletích obnovena tradice, založená krátce po vzniku samostatného Československa. Památník na Vítkově bude slavnostně otevřen po rozsáhlé rekonstrukci tuto neděli.

Premiér Jan Fischer v pátek v projevu na letišti řekl, že základy Československého státu byly položeny právě v bitvách legionářů. Zároveň zdůraznil nezbytnost obrany republiky k jejímu přežití.

"Bitva u Zborova byla vynikajícím vojenským úspěchem, který se podařil díky odvaze a vojenské dovednosti českých legionářů navzdory tomu, že byli nedostatečně vyzbrojeni a vystrojeni," řekl v Ruzyni ministr obrany Martin Barták.

Bitva morálního i politického významu

Bitva u Zborova byla v rámci bojů na východní frontě první světové války jen drobnou epizodou. Pro meziválečné Československo ale bylo první samostatné bojové vystoupení legionářů jednou z nejdůležitějších událostí morálního i politického významu. Československé střelecké brigádě zformované v ruské armádě se v ní podařilo prolomit tři linie rakouskouherské armády, přestože měla horší výstroj, výzbroj i zázemí.

Po úspěchu prozatímní ruská vláda povolila formování dalších českých vojenských útvarů, kam se přihlásily desetitisíce mužů. Začátkem října 1917 byl z několika divizí zformován československý sbor v Rusku, ve kterém bylo koncem roku 1917 už 38 500 vojáků. Do konce roku 1918 vstoupilo do československých legií v Rusku přes 60 tisíc mužů, poslední z nich se do vlasti dostali až dlouho po válce, na jaře 1921.

Po vzniku samostatné Československé republiky patřil 2. červenec, tedy den slavného vítězství, k nejvýznamnějším svátkům státnosti. Zborovská bitva se stala součástí národní tradice, jíž se pokusily umlčet oba totalitní režimy, nacistický i komunistický.

Význam bitvy podtrhovalo zřízení Hrobu neznámého vojína, jenž byl vybrán z padlých u Zborova. Od roku 1922 bylo tělo zabitého vystaveno v panteonu Národního muzea a v předvečer výročí bitvy uloženo v kapli Staroměstské radnice. Roku 1928 se oslava Zborova stala svátkem československé armády a po 28. říjnu druhým nejvýznamnějším státním svátkem. Po nacistické okupaci byly zborovské svátky zakázány a v roce 1941 gestapo zlikvidovalo Hrob neznámého vojína.

Na Vítkov? Myšlenka padla už po válce

Po skončení druhé světové války se o obnovení Hrobu neznámého vojína, tentokrát už na Vítkově, uvažovalo v roce 1947. Ovšem představitelé sovětského velvyslanectví žádost o převezení ostatků zamítli. V hrobě nakonec spočinuly ostatky jednoho z příslušníků československého vojska v Sovětském svazu, který bojoval za druhé světové války v Dukelském průsmyku.

Letos v červenci vláda rozhodla přispět 18 miliony korun na dokončení oprav a úprav Hrobu neznámého vojína na Vítkově. Celkové náklady na rekonstrukci hrobu, který je ve správě ministerstva kultury, jsou do roku 2010 vyčísleny na 20 milionů.

Foto: ČTK