Církevní restituce
Dohoda o vyrovnání se státem je jediné řešení, vzkázal Duka

"Dohoda o finančním vyrovnání státu s církvemi je historická a je jediné kompromisní řešení. Stát i církev musely při vyjednávání ustoupit ze svých požadavků," řekl pražský arcibiskup Dominik Duka, kterého v pátek papež jmenoval kardinálem. Vládní strany nyní jednají o podobě církevních restitucí. Věci veřejné přitom chtějí odklad výplaty finančních kompenzací na dobu ekonomického růstu.

Duka připomněl, že smlouva o vyrovnání byla uzavřena mezi zástupci církví a stranami vládní koalice. "Chceme tuto smlouvu dodržet a očekáváme od vlády, že tato smlouva dodržena bude," řekl Duka.

Smlouva je podle něj "jediným možným kompromisním řešením, které se snaží být ve prospěch všech". Tedy jak státu a církví, tak i zainteresovaných měst a obcí. Smlouva také dává možnost znovunabytí právní jistoty současným majitelům církevního majetku, který byl za komunismu konfiskován," dodal Duka.

Arcibiskup vyjádřil obavu nad tím, pokud by se církve rozhodly domáhat se svých práv soudní cestou. Nebylo by to příjemné ani pro církev, ani pro společnost, vysvětlil Duka.

Vláda o podobě církevních restitucí jednala ve středu, bod ale přerušila kvůli požadavku Věcí veřejných na odložení termínu začátku výplaty finančních kompenzací. Nejmenší vládní straně se nelíbí, že by stát platil vysoké částky v době, kdy musí šetřit vinou ekonomické recese. VV by rády odložily výplatu finančních kompenzací církvím o rok nebo na dobu hospodářského růstu.

Zástupci VV se ve čtvrtek sešli s vedením Ekumenické rady církví, dnes pak jednali s ekonomem pražského arcibiskupství Karlem Štíchou. Podle zúčastněných byly obě schůzky pouze informativní. "Vysvětlovali jsme zástupcům katolické církve postoje VV a důvody, proč jsme ještě otevřeli jednání na vládě k církevním restitucím s ohledem na ekonomický vývoj a prognózy ministerstva financí," řekla v pátek místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, která se problematikou restitucí dlouhodobě zabývá.

Podle Štíchy je současný spor kolem odložení finančních náhrad vnitřním problémem vládní koalice a církvím nepřísluší situaci komentovat. Postoj církví k restitucím se nemění, dokud vláda nerozhodne o případných změnách, vysvětlil Štícha.

Podle dosavadní dohody koalice s církvemi bude částka, kterou stát vyplatí, 59 miliard korun. V úvahu má být brána inflace. Celkově by se tak mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun. Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Vyplácení peněz by mělo být rozloženo do 30 let.