Společnost Metrostav se s pražským magistrátem nedohodla na řešení problémů spojených s výstavbou tunelu Blanka. Firma případ předá k rozhodčímu soudu, u něhož bude chtít docílit proplacení faktur na zhruba 2,1 miliardy korun.
"Ke shodě bohužel nedošlo, a proto se obě strany dohodly, že Metrostav uplatní požadavek na proplacení vyfakturovaných prací u rozhodčího soudu, a to ve zkráceném řízení," uvedl mluvčí Metrostavu František Polák. Podotkl, že jednání s vedením magistrátu nadále pokračují s cílem najít vzájemně akceptovatelná východiska.
Problémy s proplácením faktur za vícepráce se objevily před několika měsíci. Dluh Prahy se postupně vyšplhal na více než 2,1 miliardy korun. Metrostav proto minulou středu oznámil, že 7. prosince stavbu zastaví. Vedení města pak reagovalo oznámením, že smlouva s firmou je od počátku neplatná. Město tvrdí, že peníze na stavbu má, ale nezná způsob, jak je legálně vyplatit. Podle Poláka proto Praha chce předmět sporu ještě rozšířit o posouzení platnosti smlouvy mezi městem a firmou.
Zda firma stavbu tunelu příští sobotu skutečně přeruší, zatím stále není jasné.
Neplatnost smlouvy Praha zdůvodňuje tím, že nebyly součástí usnesení rady a neprojednalo je ani zastupitelstvo. Smlouvy byly podepsány v éře exprimátora Pavla Béma (ODS). Problematická je i stavba Trojského mostu, která je součástí komplexu staveb. Na most údajně není řádná smlouva. Původní cena půl miliardy se navíc navýšila až na odhadovaných 1,2 miliardy korun.
Stavbu provází i další problémy. Podle zprávy magistrátního kontrolního odboru například nesouhlasí částky v seznamu dokladů k jednotlivým stavbám předloženém odborem účetnictví a částkami vedenými odborem městského investora. Rozdíl v částkách za stavební část je až 400 milionů. "Díky uvedeným nesrovnalostem se účetnictví může jevit jako nesprávné, neúplné, neprůkazné, nesrozumitelné a nepřehledné," píše se v materiálu odboru kontrolních činností.
Tunel Blanka měl být původně zprovozněn v roce 2011, termín se ale odsunul na jaro 2014. Cena stavebních prací i technologie měla být zhruba 26 miliard korun, nyní se ale hovoří o více než desetimiliardovém nárůstu. Roční náklady na zastavení a konzervaci stavby odhaduje Praha na 1,6 miliardy korun.
| Tunelové problémy |
| Polovina 90. let - Praha se rozhodovala mezi třemi variantami severozápadní části městského dopravního okruhu pod názvy Dana, Hana a Blanka. Přednost nakonec dostala posledně jmenovaná verze, jejíž trasa vede z velké části pod Stromovkou. Červen 2001 - Náklady na vybudování severozápadní části vnitřního okruhu Prahy se odhadovaly na 16 miliard korun. Září 2003 - Město uvažovalo o tom, že zapojí do financování výstavby komplexu Blanka soukromé investory v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Radní Radovan Šteiner v této souvislosti odhadl náklady na výstavbu na více než 20 miliard. Prosinec 2004 - Zpřesněný odhad nákladů na severozápadní část okruhu hovořil o 22 miliardách. 26. září 2006 - Pražští radní vybrali vítěze tendru na výstavbu Blanky. Stala se jím společnost Metrostav, jež nabídla cenu 21,2 miliardy korun s DPH. Další zhruba tři miliardy měly stát technologie nebo sledování případného pohybu domů. Stavební práce měly být hotovy v roce 2011. Červen 2007 - Na Letné začali dělníci s přípravnými pracemi před hloubením tunelů, už od jara se pracovalo v Troji. 20. května 2008 - V pražské Stromovce se kvůli stavbě tunelu propadla půda, podobná nehoda se v parku stala i o pět měsíců později. Naposledy se rozestavěný tunel propadl v červenci 2010, a to u ministerstva kultury v Praze 6. 19. června 2008 - Tehdejší primátor Pavel Bém (ODS) řekl, že odpracuje 50 hodin ve prospěch sdružení Auto*Mat, pokud bude komplex Blanka stát více než 25,7 miliardy korun. Aktivisté v té době odhadovali, že cena bude vyšší zhruba o 15 miliard. Listopad 2009 - Společnost IDS, jež řídí pro město výstavbu Blanky, přiznala, že se budování celého komplexu o 13 měsíců zpozdí. Termínem otevření měl být prosinec 2012. 12. ledna 2010 - Byl zcela proražen první tubus tunelu; ražba posledního skončila v červenci 2011. 11. února 2010 - Metrostav informoval, že změna výše DPH prodraží komplex Blanka asi o 700 milionů korun. Únor 2011 - Nový primátor Bohuslav Svoboda, který přišel do čela magistrátu po volbách na podzim 2010, uvedl, že se Blanka prodraží asi o deset miliard korun. Navýšení na 37 miliard způsobily dodatečně přidané části stavby (pět miliard), dražší technologie (miliarda) nebo inflační valorizace (3,5 miliardy). 9. srpna 2011 - Náměstek primátora Karel Březina (ČSSD) uvedl, že tunel by měl začít fungovat v první polovině roku 2014 (později se objevil termín 1. května 2014). Důvodem odložení byly finanční potíže města. Říjen 2011 - Vedení Prahy oznámilo, že vyjednalo snížení nákladů na stavbu, město přesto za tunel zaplatí minimálně 36 miliard korun. Podle Březiny se nalezly úspory u dodavatelů i u požadavků například městských částí. Květen 2012 - Město přestalo Metrostavu proplácet faktury za Blanku. Důvodem bylo výrazné prodražení a obava vedení města z možného konfliktu se zákonem o veřejných zakázkách. Prosinec 2012 - Pražští radní schválili kategorizaci faktur za Blanku, chtěli se tak vypořádat s rostoucími dluhy. Faktury rozdělili do tří skupin podle závažnosti problému, do letošního léta Praha vyplatila Metrostavu zhruba půl miliardy korun. 17. září 2013 - Objevily se informace, že rozhodnutí radních o kategorizaci prověřují kriminalisté. 20. listopadu 2013 - Metrostav oznámil, že 7. prosince přeruší výstavbu Blanky, protože mu magistrát dluží už přes 2,1 miliardy korun. Primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) poté prohlásil, že smlouva s Metrostavem je podle vedení města od začátku neplatná, nikdy ji totiž údajně neprojednala ani rada, ani zastupitelstvo. |
