Mosty na dálnici D47 jsou ve špatném stavu. Ty ocelové na řadě míst výrazně rezivějí, protože do nich zatéká. Betonové zase praskají a mají vyosená ložiska kvůli rozpínání nestabilního podloží. Chyby nemohou způsobit zřícení mostů, ale téměř jistě zkrátí jejich životnost. To jsou hlavní závěry posudku ostravské dálnice, který pro ŘSD zpracovali němečtí inženýři z hannoverské univerzity. On-line deník TÝDEN.CZ materiál jako první důkladně prostudoval.
Ředitelství silnic a dálnic má konečně důkaz. Nezávislou studii, kde je bez příkras černé na bílém napsáno, v jakém stavu jsou mosty na problematickém zvlněném úseku dálnice D47. Obsáhlý svazek od dvou německých inženýrů z hannoverské univerzity Steffena Marxe a Ludolfa Krontala severomoravské mosty nijak nešetří.
Odborníci spatřují poměrně vážné nedostatky jak u mostů betonových, tak u těch ocelových. "Kvůli sedání a expanzi podloží jsou porušena mostní ložiska, která se naklánějí. V mostních konstrukcích jsou ze stejného důvody i dvoumilimetrové trhliny," hodnotí Němci stav betonových mostů označených čísly 228 a 229. A vše dokládají bohatou fotodokumentací. Kvůli bobtnajícímu podloží se nepřípustně pohybují i takzvané mostní závěry (dilatace), které brání poničení vozovky při extrémních vedrech či mrazech.
Silnice je špatně odvodněna
Bobtnání nestabilního podloží sužuje i ocelové mosty 201, 206 a 221. Opět se u nich projevuje vyosení a naklánění ložisek. Ocelové mosty navíc vhledem ke svému mládí (nejstarší byl dokončen v roce 2004) podléhají rozsáhlé korozi.
"Koroze na některých místech dosahuje stupně 2 až 3, což je nepřípustné," píše se ve zprávě. A aby nebylo pochyb, jmenovaná místa jsou tu i vyfocena, aby si o stupni rezivění udělal obrázek i naprostý laik. Důvody rezivění jsou podle německých expertů v zásadě dva. Jednak je na některých místech silnice nedostatečně odvodněna, a za druhé jsou ocelové konstrukce použity i na nevhodných místech, kde na ně stéká velmi agresivní směs vody a posypové soli.
Celkové závěry tedy mostům předpovídají jasné zkrácení požadované stoleté životnosti, pokud se závady neodstraní. O možném zřícení mostů se nikde v dokumentu nehovoří. "Primárně jde o to, že může dojít ke snížení životnosti v případě, že nedojde k opravám na těch mostech. Což je právě předmětem reklamace ŘSD vůči zhotoviteli," zhodnotil závěry německého posudku šéf Ředitelství silnic a dálnic David Čermák.
600 milionů za jeden most
Podle Němců ale nebudou opravy nijak levnou záležitostí. Například u betonových mostů navrhují doplnit konstrukci dalšími příčnými nosníky, což by znamenalo dálnici znovu totálně rozkopat. Pokud by na toto razantní opatření nebyly peníze, navrhují experti snížit zátěž konstrukce, tedy omezit provoz. O něco jednodušší je podle odborníků oprava ocelových mostů, u nichž se musí posílit odvodnění a nějaké části lépe zaizolovat. Podle odhadu ŘSD by důkladná oprava jednoho mostu přišla až na 600 milionů korun.
Posudek nijak nezkoumal, kdo by měl opravy zaplatit. ŘSD v tom má ale naprosto jasno. Veškeré opravy by měl zaplatit zhotovitel, tedy společnost Eurovia CS. "Po zhotoviteli budeme chtít, aby uznal všechny reklamované vady, jejich odstranění a prodloužení doby záruky na 10 let. Po dobu tohoto času by zhotovitel měl odstranit vady, které na té komunikaci vznikly a které snižují komfort pro řidiče. Během celé doby by mělo také dojít k monitorování vývoje a potom, co bude dálnice zastabilizována, by mělo dojít k finální úpravě ze strany zhotovitele," míní Čermák.
Firma se ale na takové požadavky příliš netváří. Prodloužení záruky o dalších deset let už několikrát jasně odmítla. K samotnému posudku se odmítá vyjadřovat s tím, že ho zatím nemá k dispozici. "Pro nás je sice dobrá zpráva, že má ŘSD vůli jednat, ale musí to doložit také činy. Klíčové posudky stále nemáme k dispozici, a proto je nemůžeme nijak komentovat. Je zarážející, že se o nich dozvídáme přes média," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ tisková mluvčí firmy Eurovia CS Petra Kučerová.
