Náklady na desítky studií k plavebnímu kanálu Dunaj-Odra-Labe (D-O-L) byly od roku 1998 už 20 milionů korun. Zatím však neexistuje konsenzus okolních zemí, zda skutečně stavbu chtějí. "Dokud není mezinárodní dohoda, nemá smysl do této obří stavby dále investovat," uvedl ministr dopravy Antonín Prachař. Nedávno oznámil, že pozastaví 25milionový tendr na studii proveditelnosti k vodnímu dílu, který vypsal jeho předchůdce Zdeněk Žák.
Ministerstvo dopravy uvádí, že zatím obří projekt, který prosazuje zejména prezident republiky Miloš Zeman, ze zřetele nepustilo. Na druhou stranu jsou však pro ně přednostní jiné dopravní stavby. "Nemáme dobudovanou silniční a železniční infrastrukturu a spekulujeme tu o rozdělení republiky na tři části kanálem Labe - Odra- Dunaj," uvedl Prachař. Podle něj navíc právě tato stavba z hlediska možného ekonomického užitku není tím infrastrukturním projektem, který by mohl Českou republiku výrazně pozvednout.
Zastánce projektu prezident Zeman argumentuje tím, že si vláda studii proveditelnosti dala do koaliční smlouvy, kterou by neměla porušit. "Projekt kanálu Dunaj-Odra-Labe by přinesl po dobu patnácti let jeho realizace 60 tisíc pracovních míst, což je velmi silný argument v době nezaměstnanosti, která Českou republiku trápí," řekl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj je "vysoce pravděpodobné", že Zeman otevře téma výstavby kanálu na jednání vlády, které chce v blízké době navštívit.
Projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a prohrábkami řeky na německé straně. Dunaj s Odrou by se mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe. Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním vodní cesty dosud nepočítá.
Stavět, nebo nestavět? Tato otázka by se podle Prachaře měla co nejdříve rozhodnout zejména proto, že koridor pro uvažovaný kanál komplikuje ve vyhrazeném území přípravu dalších stavebních projektů. Harmonogram vypracovaný za bývalého vedení dopravního resortu počítal s tím, že by se stavební práce na vodním díle zahájily v roce 2023 a v roce 2039 by mohla být stavba dokončena.
Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se pak začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál. České vlády se možnou výstavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má navíc řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Výhrady se ozývají i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území.
