Majetkové vyrovnání
Sněmovna přes protesty opozice podpořila církevní restituce

Sněmovna přes protesty opozice podpořila v prvním čtení vládní návrh na majetkové vyrovnání státu s církvemi. Církve by podle něj měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

Levice nesouhlasila ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad. KSČM však po šestihodinové debatě neuspěla s návrhem na zamítnutí předlohy o vrácení majetku, který komunistický režim církvím zabavil.

Sociálním demokratům se pak nepodařilo prosadit vrácení normy vládě k přepracování. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka předlohu nazval zákonem "o poskytnutí daru ve výši 134 miliard korun".

Opozici se nepodařilo prosadit ani to, aby se návrhem před dalším schvalováním zabýval jiný než ústavně právní výbor a aby projednávání bylo prodlouženo o 20 dnů. Podle Sobotky se koalice rozhodla "potřít opozici ze sta procent, do posledního zbla". "Vládní koalice v tuto chvíli je nad zákon a dokonce nad samotného pánaboha," neskrýval zklamání předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. "Nechci protestovat proti tomu, že podceňujete pánaboha, pane poslanče, to k vám koneckonců tak nějak patří," kontroval ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Podotkl, že další výbory mohou zákon projednat dobrovolně.

Úspěšné projednávání v prvním čtení ocenil premiér Petr Nečas. "Církevní restituce jsou 20 let nevyřešeným problémem, který blokuje rozvoj tisíců obcí a měst v této zemi, a jsem rád, že se posunul do druhého čtení," řekl novinářům.

Návrh, který vychází z předloňské dohody státu se 17 českými církvemi, podle vlády řeší majetkové křivdy spáchané na církvích a náboženských společnostech po roce 1948. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít příští rok a trvat 17 let.

Odpůrci poukazují na to, že církevní restituce nemají podporu většiny české společnosti. Majetkové vyrovnání s církvemi podle průzkumů odmítá okolo 70 procent českých občanů. Kritici také připomínali, že do náhrad se má započítávat inflace, což by celkovou částku mohlo zvýšit až k 96 miliardám. Vadilo jim i to, že zákon výčtově neuvádí, který majetek by se měl vrátit.

Nejradikálnější odpůrci vyčítali hlavně katolické církvi, že se o majetek přihlásila. Například podle Davida Ratha (ČSSD) se tak stát vzdá majetku ve prospěch Vatikánu. Ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09) však podotkla, že norma je nezbytná s ohledem na předloňský verdikt Ústavního soudu. Bez jejího přijetí by církve mohly žádat vydávání majetku soudní cestou. Připomněla, že na zákon čekají obce, jimž má odblokovat nakládání s nemovitostmi.