Více než dvě třetiny lidí nesouhlasí s tím, aby osobní auta v budoucnu platila za použití dálnic podle počtu skutečně ujetých kilometrů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro Ředitelství silnic a dálnic. Se zavedením kilometrických sazeb přitom počítá po roce 2010 ministerstvo dopravy, které, na rozdíl od respondentů průzkumu, považuje novinku za spravedlivou.
Prvním krokem k zavedení mýtného pro osobní automobily má být výměna nalepovacích dálničních známek za elektronické kupony. Ta se zřejmě uskuteční k 1. červenci příštího roku, v první fázi však budou řidiči osobních vozů platit za časový úsek, například za rok, a nikoliv za ujeté kilometry. O záměru Ministerstva dopravy nahradit známky elektronickou krabičkou slyšela podle průzkumu zhruba polovina občanů.
ČTĚTE TAKÉ: Zavedení elektronických dálničních kuponů se odkládá
Na otázku, zda je spravedlivé, aby osobní automobily platily za ujeté kilometry, odpovědělo 26 procent oslovených "určitě ne" a 39 procent "spíše ne". Ke "spíše ano" se přiklonilo 29 procent, "určitě ano" šest procent. Naopak samotný záměr zavést elektronické kupony si získal tři čtvrtiny respondentů.
Pokud by se nakonec přece jen platilo podle kilometrů, odmítla drtivá většina dotázaných, celkem 91 procent z nich, nejvyšší nabízenou sazbu jedna koruna za kilometr. Se sazbou 30 haléřů za kilometr by se 62 procent řidičů smířilo. Ochota platit vyšší sazbu roste s dosaženým vzděláním. S nejvyšší korunovou sazbou vyjádřilo souhlas 13 procent vysokoškoláků a osm procent vyučených.
Průzkum se týkal i další problematiky související s dálnicemi. V hodnocení kvality novějších českých dálnic je populace rozdělena na tři stejné části. Třetina považuje kvalitu nových dálnic za srovnatelnou se západní Evropou, třetina za horší a třetina neví, jak dálnice hodnotit. Výrazně hůře však Češi hodnotí kvalitu a hustotu služeb na českých dálnicích ve srovnání se zahraničím.
ČTĚTE TAKÉ: Povinná zimní výbava? Zatím zmatek
Většina lidí považuje české dálnice za předražené, ačkoliv s cenou výstavby je obeznámena pouze třetina lidí. O výstavbu nových silnic a dálnic se přitom 58 procent lidí nezajímá. Většina občanů, téměř tři čtvrtiny, si uvědomuje, že současný rozsah výstavby dálnic nemá v minulosti obdoby. Nyní je ve výstavbě zhruba 200 nových kilometrů.
Téměř 60 procent lidí nesouhlasí, aby se nejvyšší povolená rychlost zvýšila na některých úsecích dálnic ze 130 kilometrů za hodinu na 160 km/h. Více než tři čtvrtiny občanů také nejsou ochotny platit více peněz za benzin, i kdyby částka navíc byla celá určena na modernizaci dálnic.
Foto: Profimedia.cz, Karel Šanda
