Dlouhé fronty, rozzlobení klienti, bezradní úředníci pracující ve dne v noci - a to vše kvůli špatně připraveným softwarům na výplatu dávek, které prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Jaromírem Drábkem. Takový obrázek přinášela od Nového roku média z úřadů práce. To se ministerstvu, na které se začala valit kritika ze všech stran, přirozeně nelíbilo. A tak v únoru rozeslalo dokument, ve kterém úředníky upozorňuje na závazek mlčenlivosti a tresty, jež z porušení vyplývají.
"Zaměstnanci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s plněním pracovních úkolů a které v souladu s oprávněnými zájmy ministerstva nelze sdělovat jiným osobám," píše se v dokumentu, jejž má redakce on-line deníku TÝDEN.CZ k dispozici.
Psaní bez jakékoli úřední hlavičky i podpisu v únoru rozeslalo zaměstnancům z úřadů práce ministerstvo práce a sociálních věcí .
"Informace smí uživatel využívat výhradně k plnění pracovních úkolů. Jakékoli jiné využití těchto informací, například jejich neoprávněné kopírování nebo poskytování mimo ministerstvo, v libovolné formě, se považuje za vážné, případně hrubé porušení pracovní kázně," varuje Drábkův úřad úředníky.
A aby si zaměstnanci úřadů práce nemysleli, že nadřízený rezort mluví jen tak do větru, vypočítává dokument i sankce, které ze zákona za porušení závazků hrozí. Tak například přestupek za porušení mlčenlivosti může dotyčného přijít až na 100 tisíc korun, za porušení povinnosti pro zpracování citlivých údajů hrozí až pět milionů korun. Ministerstvo neopomíjí připomenout, že za zvlášť hrubé porušení povinností může být úředník na hodinu vyhozen. A na závěr vytahuje sankce nejtěžšího kalibru - vězení. Například za neoprávněné nakládání s osobními údaji si může úředník podle trestního zákoníku odsedět až osm let.
Padesátá léta
"Je to snaha nás zastrašit, abychom nemluvili do médií a nedělali ministerstvu problémy. Připomíná to nechvalně známá padesátá léta minulého století," rozčiluje se jeden z úředníků ze severních Čech. Ze židle ho nadzvedlo i ustanovení, že při předávání osobních údajů elektronickou formou (například e-mailem) "musí úředník použít šifrování". "Vždyť žádný šifrovací program nemáme. Copak jsme nějaká rozvědka?" kroutí nechápavě hlavou. Dokument přesto jako drtivá většina jeho kolegů a kolegyň podepsal. "Co jsme měli jiného dělat," krčí bezradně rameny.
Ale například ve Štětí dokument nepodepsaly tři ze čtyř úřednic. A z úřadu práce odcházejí. "Dříve jsme tady fungovali jako pomoc uchazečům o práci. Jenže teď už to není o službě veřejnosti, a proto tady už nechci být," svěřila se on-line deníku TÝDEN.CZ ředitelka tamního pracoviště Vendula Šachová.
Ministerstvo však řeči o tom, že chce jen umlčet nespokojené úředníky, důrazně odmítá. Dokument prý nerozeslalo v reakci na nějaký konkrétní případ porušení uvedených povinností, ale jako preventivní opatření upozorňující na citlivost dat, se kterými zaměstnanci pracují. "Rozeslali jsme to v souvislosti s přechodem zhruba 1 650 nových úředníků z obcí na úřady práce. Ani to není nová věc, jsou to příkazy ministra z let 2005 a 2007, plus byla připojena některá ustanovení obecně závazné právní úpravy v oblasti používání informačních systémů," vysvětlila rozeslání materiálu mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Úředníci moc mluvili
Podle šéfa odborů státních orgánů a organizací Jana Rovenského však argument ministerstva kulhá. Rovenský tvrdí, že kdyby úřad jen chtěl informovat nové úředníky o povinnostech vyplývajících z jejich práce, rozeslal by materiál nejpozději k 2. lednu 2012, tedy k datu, kdy na úřady práce "nováčci" nastoupili. "Je to účelově rozeslaný dokument, kterým ministerstvo reaguje na to, že úředníci mluvili kriticky do médií, a tomu se teď snaží takto zabránit," je přesvědčený odborář.
V této souvislosti Rovenský připomíná další nedávný pokyn z Drábkova rezortu, který úředníkům nařizuje vyhnout se komunikaci s médii. "Úředníci teď mají, jak bylo i účelem, strach a dnes je s novináři ochoten mluvit leda tak předseda podnikového výboru nebo někdo pod příslibem anonymity," popisuje situaci odborář.
Rovenský vznesl vůči dokumentu několik námitek, například že lze ustanovení těžko uplatnit v situaci, kdy mají ke všem datům přístup úředníci z celé republiky (zatímco dříve se úředník dostal jen k datům v příslušném kraji) nebo kdy na vytížených pobočkách pomáhají (a tedy mají přístup k datům) brigádníci.
Připomínkami se měla zabývat pracovní skupina složená z odborářů a zástupců generálního úřadu práce a ministerstva, která se sešla v pátek. Ovšem bezvýsledně. "Nepodařilo se najít společnou řeč, takže ani nevznikl společný zápis, každá ze stran si vyhotovila svůj," říká Rovenský. "Budeme to řešit na mimořádném zasedání podnikových výborů úřadů práce. A pokud se to nevyřeší do půlky března, budu muset nějaké věci konkrétně pojmenovat," slibuje odborář tajemně.
