Bez peněz
Důvod rostoucí chudoby? Mimo jiné sociální dávky, říká analýza
22.01.2014 06:44 Původní zpráva
Za nárůst počtu lidí, kteří byli v Česku v minulých letech ohroženi chudobou, mohou daleko víc jiné faktory než "pouze" ekonomická krize. Je mezi nimi například deregulace nájemného či změny ve výplatě sociálních dávek. Konstatuje to analýza, kterou v těchto dnech zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
"Důsledky deregulace nájmů se projevily především v roce 2011, a to snížením podílu domácností s regulovaným nájemným z patnácti procent na necelých pět procent a nárůstem podílu domácností s tržním nájemným a vlastnickým bydlením. Současně se u osob s tržním nájemným zvýšilo riziko chudoby podle příjmů po odečtení nákladů na bydlení," konstatuje se v analýze.
Podle analýzy bylo v roce 2011 ohroženo chudobou 14,4 procenta českých domácností, příjmovou chudobou pak devíti procent. Toto číslo je podle autorů publikace ovšem daleko vyšší. Pokud by se totiž hodnotilo riziko chudoby po odečtení nákladů na bydlení, ocitlo by se v něm téměř dvacet procent českých rodin. "V případě důchodců a nezaměstnaných domácností přes 70 procent a v případě domácností neúplných s dětmi asi polovina," dodávají autoři publikace Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice podle indikátorů EU.
Mezi důvody, které vedly ke zhoršení situace lidí závislých na sociálních dávkách, autoři analýzy řadí zpřísňování podmínek nároku na dávky, zmenšování okruhu oprávněných žadatelů nebo zaostávání reálné výše dávek. Nebyly valorizovány, tudíž jejich hodnota neodrážela vývoj inflace.
Mezi změny, které se ve sledovaném období let 2008 až 2012 u sociálních dávek uskutečnily, se dá počítat například ztížení přístupu k přídavkům na děti, pro které se snížila hranice nároku ze čtyřnásobku na 2,4násobek životního minima. "V souvislosti s navýšením částek životního minima v roce 2012 sice došlo ke zpětnému rozšíření okruhu osob s nárokem na tuto dávku státní sociální podpory (zejména osob z nižších příjmových skupin), nicméně celkové dopady tohoto navýšení jsou v kontextu klíčové změny z roku 2008 prakticky zanedbatelné," konstatuje analýza.
Ke změnám ovšem došlo i u dalších sociálních dávek, například u sociálního příplatku, u nějž se nejprve snížila nároková hranice, poté byl přetransformovaný na příspěvek pro nízkopříjmové rodiny s handicapovaným nebo dlouhodobě nemocným člene, až byl zrušený úplně. "Z popisu změn dávek, jež významně ovlivňují rozpočty rodin s dětmi, vyplývá, že ČR akcentuje v současné době zejména cílené formy pomoci rodinám, což se ve sledovaném období let 2008-2012 projevilo spíše negativně, protože řada rodin buď zcela ztratila nárok na dávky v rámci klíčového prorodinného schématu dávek státní sociální podpory nebo byly tyto dávky výrazně sníženy, u části populace - zejména z nižších příjmových skupin - pak došlo i k zesílení zájmu o dávky hmotné nouze," píše se v analýze. K těmto faktorům se samozřejmě přidala i rostoucí nezaměstnanost a stagnace nebo jen mírné zvyšování nominálních mezd.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.