V poločase jednání o podobě nemocniční sítě v Česku má o své budoucnosti jasno jen třetina nemocnic. Zbytek čeká další tvrdé jednání s pojišťovnami o tom, která oddělení budou muset zrušit nebo zda úplně zavřou dveře akutním pacientům a promění se v následná a rehabilitační centra.
Seznam nemocnic, se kterými se zatím pojišťovny dohodly, čítá k poslednímu červnovému dni 52 zařízení. Ředitel VZP Pavel Horák na nedávném Žofínskou fóru ke zdravotnictví operoval s tabulkou čítající 154 nemocnic. Dvě třetiny z nich tak ještě budou v boji o přežití se zdravotními pojišťovnami pokračovat.
"Není to o tom, že by neměly existovat, ale musejí se vyjasnit obory, které budou poskytovat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ viceprezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera. Jednání drhne zejména u menších nemocnic, které chtějí pojišťovny zcela změnit v zařízení následné, dlouhodobé a rehabilitační péče. "Věřím, že se nakonec dohodneme se všemi. Ale může se i stát, že tomu tak u některé nemocnice nebude. Jmenovat nechci, zbytečně to budí emoce," doplnil prezident svazu Jaromír Gajdáček.
Například nedávná zpráva o plánovaném zrušení porodnice a dětského oddělení v žatecké nemocnici spustila petici, pod kterou se podepsalo 18 tisíc lidí a kterou podpořil i levicový Senát. Proti rušení nemocnic protestují také odbory, pacienti a postižení. Vyzvali k jednání vládu a premiéra Petra Nečase.
V již zmíněné tabulce ředitele Horáka svítilo červeně napsané slůvko nedohoda u 24 lůžkových zařízení. Nejde ovšem o oficiální číslo, neboť jednání stále probíhají a situace se mění.
Rozhodující budou smlouvy
Mezi 52 zařízení, které už našly se zástupci zdravotních pojišťoven společnou řeč, patří například Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze, všech pět krajských nemocnic na Vysočině, Krajská nemocnice Liberec či Nemocnice Milosrdných bratří v Brně.
Ani tyto špitály nicméně nemají své jisté. S pojišťovnami si totiž plácly jen na to, kolik budou mít lůžek a zda zavřou některá oddělení. Konkrétní pětileté smlouvy se ale mají podepisovat až na podzim. "Klíčové bude, jaké budou nasmlouvány konkrétní obory a v jakém to bude rozsahu," zdůraznil ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev.
Stále v jednání je budoucí podoba fakultních nemocnic, tedy největších tuzemských špitálů, kde je soustředěná superspecializovaná péče. "Z ministerstva jsme dostali papír, že všechna vyjednávání se mají dít za účasti zástupců rezortu. V současné chvíli se asi připravují schůzky," uvedl ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík. Právě v Praze se přitom očekávají dlouhá jednání.
Dohoda také zatím neexistuje mezi pojišťovnami a ani jednou z nemocnic v Pardubickém, Jihočeském, Zlínském a Ústeckém kraji. "U nás je to o tom, že ortopedická společnost chce, aby se některé složitější výkony jako například náhrady kyčelních a kolenních kloubů dělaly jen na některých pracovištích, a to na klinikách," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Nemocnice Kadaň Josef Mašek. Ke shodě s pojišťovnou prý ale nakonec určitě dojde. "Řeknu to takto: Proč bych se šel sám oběsit, když můžu počkat, jestli to ještě nebude horší," vysvětlil.
Čas do konce roku
Na nalezení shody se zdravotními pojišťovnami mají nemocnice čas do konce roku, kdy jim vyprší dosavadní smlouvy. Jejich zřizovatelé - například krajské úřady -, kde k dohodě ještě nedošlo, dostanou podle Gajdáčka sami vybrat, ve kterých z jejich zařízení určitá oddělení nebudou a naopak. Pojišťovny také počítají s podmínečnými smlouvami na jeden rok. "S tím, že do konce roku 2013 zdravotnické zařízení provede opatření, na kterých budeme trvat," popsal Gajdáček.
Mezi kritéria, podle kterých pojišťovny posuzují jednotlivé nemocnice, patří vytížení jejich lůžek - musí být minimálně 75 procent. V jednotlivých oborech pak hrají roli i počty odvedených výkonů. Například porodnice musí přivést na svět více než 550 dětí za rok.
"Nejde o žádné sekání a razantní kroky, které by vedly k jakémukoliv omezení dostupnosti zdravotní péče. To je zásada. Na druhou stranu ale chceme, aby akutní lůžková péče byla všude na vysoké úrovni, kvalitní a aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti pacientů," dodal. Celkem se nicméně pojišťovny s ministerstvem zdravotnictví dohodly na zrušení 10 tisíc ze 62 tisíc lůžek.
