EU se dohodla na "Klausově" výjimce v Lisabonu

Česko dostane výjimku z listiny základních práv EU. Dohodl se na tom summit unie, řekl novinářům v Bruselu mluvčí české vlády Roman Prorok. Dojednání výjimky si dal jako podmínku k podpisu lisabonské smlouvy prezident Václav Klaus.

Bližší podrobnosti o dojednaném textu zatím nejsou známy. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt zdůraznil, že výjimka pro Česko z listiny základních práv Evropské unie nebude mít žádný právní dopad na sousední země.

Především Slovensko se obávalo, že by mohlo být vůči Česku kvůli výjimce znevýhodněno. Český prezident Václav Klaus totiž požadoval výjimku z obav před prolomením takzvaných Benešových dekretů, které jsou součástí i slovenského práva. Cesta k podpisu lisabonské smlouvy českým prezidentem Václavem Klausem je tak podle švédského premiéra volná.

Fischer: Klaus souhlasí  

Premiér Jan Fischer pak dodal, že prezident Klaus nemá s dojednaným textem výjimky z listiny základních práv EU problém. To potvrdil i kancléř prezidenta Jiří Weigl. "Václav Klaus už nebude klást nové podmínky k ratifikaci lisabonské smlouvy EU. Jeho jediný požadavek byl splněn," řekl.

Fischer také ocenil komunikaci s prezidentem i roli, kterou sehrálo při dojednání výjimky švédské předsednictví EU. Problémy měly Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Německo, ale nakonec se podařilo najít kompromis.

PSALI JSME: Klaus slíbil, že Lisabon podepíše, oznámil premiér
                       Ústavní soud odložil Lisabon o týden, pohněval Paroubka

Česko jako jediná z 27 členských zemí smlouvu o reformě fungování EU zatím neratifikovala. Klaus výjimku požadoval kvůli obavám z možného prolomení takzvaných Benešových dekretů a případných majetkových nároků vysídlených sudetských Němců.

Potlesk za dohodu

Podle dostupných infomrací představitelé členských států schválili českou výjimku v podobě, kterou předložilo švédské předsednictví. Klaus již před časem uvedl, že je s původním švédským návrhem spokojen. Podle premiéra Jana Fischera Klaus navíc slíbil, že si už nebude klást další podmínky, které by mohly ratifikaci lisabonské smlouvy odložit. Švédský premiér Fredrik Reinfeldt, který dnešní jednání vede, údajně za dohodu sklidil potlesk unijních státníků.

Švédskem předjednaný text má mít podle informací ČTK ze čtvrtečního rána dva odstavce a má být součástí závěrů dvoudenního summitu EU, který v Bruselu začal navečer. Jde o právnický text, jenž na Česko rozšíří už existující výjimku, kterou si dříve v rámci lisabonské smlouvy vyjednaly Polsko a Británie.

Dokončení ratifikace ještě letos

První ze dvou odstavců připravených švédským předsednictvím zopakuje závazek členských zemí unie, že ratifikace lisabonské smlouvy skončí ještě letos. Druhý odstavec pak vyjadřuje souhlas členských zemí s českou výjimkou. Podle dostupných informací by výjimka měla být součástí připravované přístupové smlouvy s Chorvatskem, právně by tedy začala platit nejdříve v roce 2011, možná i později.

Obavy Maďarska a Slovenska

Ještě před začátkem summitu EU se zdálo, že by přijetí výjimky mohl zkomplikovat postup Maďarska, které hrozilo vetem kvůli případné zmínce o Benešových dekretech, na jejichž základě po druhé světové válce přišla v Československu o svůj majetek kromě sudetských Němců i část Maďarů.

Své výhrady vyjadřovali i Slováci, kteří sice nechtěli stejnou výjimku jako Češi, ale stojí o zmínku v závěrečném textu vrcholné schůzky EU, která by potvrdila, že listina základních práv unie nemá zpětnou účinnost a nemůže tak vést k prolomení Benešových dekretů.

Lisabonskou smlouvu už sice schválili čeští zákonodárci, prezident ji však zatím nepodepsal a nemůže tak ani učinit do rozhodnutí ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina českých senátorů, kteří chtějí, aby posoudil soulad smlouvy s českým právním řádem. Jeho jednání je odročeno do 3. listopadu, kdy by mohl padnout konečný verdikt.

 Foto: Robert Zlatohlávek, Robert Sedmík, ČTK