Expert: České zdravotnictví nepotřebuje resuscitaci

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek říká, že chystá svými zákony velkou revoluci v českém zdravotnictví, je to však spíš jen předehra. Nejdůležitější změny přijdou až po roce 2010. S týmem expertů je vymýšlí jednatřicetiletý ekonom Ondřej Mátl. "Vymyšleno" by měl mít za půl roku, se žádnými katastrofickými vizemi nicméně nepočítá.

Velkým strašákem pro zdravotnictví je stárnutí populace. Dá se říci na základě údajů, které máme, že v roce 2030 nebo 2050 začnou docházet peníze?
Tímto způsobem můžeme předpovídat budoucí vývoj důchodů, kde se dá snadno propočítat, kolik peněz budeme na penze potřebovat. Víme, že pokud se nezvýší produktivita práce a bude ubývat lidí v produktivním věku, vznikne tu deficit.
Problém zdravotnictví je jiný. Tam se nedá očekávat skutečný deficit, že by se léčilo na dluh - péče ale může být méně dostupná nebo kvalitní. I když platí, že starší lidé potřebují víc péče než mladí, není stárnutí populace pro financování zdravotnictví to nejdůležitější. Mnohem větší vliv budou mít změny HDP, zaměstnanost nebo produktivita práce. Spotřebu naopak může ovlivnit zlepšení zdraví populace.

ČTĚTE TAKÉ: Za pivo a cigarety utrácíme víc než za zdraví

Někteří politici vidí lék na financování zdravotnictví ve zvýšení odvodů na zdravotní pojištění. Myslíte si, že to je použitelný recept?
Zatím to neumím říct. My teď ale připravujeme poměrně sofistikovaný model výdajů a příjmů, který by nám měl umožnit odhadnout, co se s celým zdravotnickým systémem stane, když se vybrané parametry změní. Obecně platí, že pro prosperitu ekonomiky je důležitá její konkurenceschopnost. V Česku jsou už dnes odvody na mzdách jedny z nejvyšších, a pokud by měly růst, mohlo by to poškodit celou ekonomiku.

A potřebuje naše zdravotnictví vůbec nějaké změny? Není to tak, že je vlastně všechno v pořádku?
V mnoha ohledech je české zdravotnictví dobré, například v péči o novorozence patříme dokonce ke světové špičce. Proto bych neřekl, že české zdravotnictví leží na zádech a potřebuje intenzivní resuscitaci - ale jsou určitá témata, která je potřeba řešit.

ČTĚTE TAKÉ: Češi umírají brzy, na léčbě seniorů se často šetří

KDO JE ONDŘEJ MÁTL

Jednatřicetiletý odborník na modernizaci veřejných služeb, zejména sociálních a zdravotních, studoval na Vysoké škole ekonomické v Praze (veřejné finance a pojistné inženýrství), London School of Economics (Evropská sociální politika) a National Graduate Institute for Policy Studies Tokio (Management veřejné správy). Podílel se na reformě sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí, od roku 2007 je koordinátorem projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví. Působí i na dvou fakultách Univerzity Karlovy. Je svobodný, bezdětný, rád cestuje a sportuje.

A která to jsou?
Moje největší téma je dlouhodobá péče (rehabilitace, péče o seniory s několika nemocemi atd.), a tady si myslím, že je velký prostor pro zlepšení efektivity, pro lepší spolupráci sociální a zdravotní péče a péče poskytované rodinnými příslušníky v domácnostech. Obecně si české zdravotnictví musí uvědomit, že zdraví souvisí s celou řadou jiných oblastí. Například se životním prostředím, dopravou, se životním stylem a tak dále. Proto pokud máme dosáhnout lepšího zdraví, musí dojít k mnoha provázaným změnám, a to nejen v oblasti zdravotnictví.

Je něco konkrétního, co může udělat ministr zdravotnictví nebo ředitel nemocnice, aby mohl říct: přispěl jsem ke zlepšení péče?
Českému zdravotnictví chybí systematická práce s informacemi, s výsledky, ze kterých bychom se byli schopni poučit. Myslíme si však, že právě práce Kulatého stolu by mohla přispět k tomu, že se začne vést konstruktivní debata. Sebereflexi totiž nemůžete uskutečňovat, když jste sám. Je nutné, aby začali spolupracovat všichni, kteří mají ke zdravotnictví co říct.

Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví Svolal ho ministr zdravotnictví Tomáš Julínek jako platformu pro jednání politiků a odborníků na zdravotnictví ze všech stran. Analytici Kulatého stolu připravili podle pokynů expertů analýzu současného stavu českého zdravotnictví, na kterou má ve druhé etapě prací navázat soubor doporučení a odpovědí na otázku "jak dál". Na práci Kulatého stolu se podíleli politici a experti ODS, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených, ČSSD spolupráci odmítla. Komunističtí politici v pondělí spolupráci přerušili, odborníci delegovaní KSČM v práci pokračují.

Myslíte si, že je udržitelný současný model "bezplatného zdravotnictví na základě veřejného zdravotního pojištění"?
Společnost si musí víc uvědomit, že to je pacient, kdo musí přiložit ruku k dílu a snažit se o vylepšení svého zdraví. Způsoby, jak ho k tomu motivovat, však nechci předjímat, protože je jich celá řada.

V následujících měsících má Kulatý stůl připravit návrhy na řešení problémů, které jste popsali ve zprávě. Není pro vás problém, že ministr Julínek zároveň prosazuje své reformy?
To, zda budou pojišťovny soukromé nebo veřejné, i další změny mohou naše doporučení ovlivnit pouze do určité míry. Základní problémy, o kterých mluvila naše zpráva, ani možnosti jejich řešení se tím nemění.

ČTĚTE TAKÉ: Léky: užíváme je zbytečně a špatně

Foto: www.kulatystul.cz, grafika: TÝDEN.CZ