Chat TÝDEN.CZ
Expert: Intervence by měly skončit co nejdřív po 31. březnu

02.02.2017 15:45

Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl tvrdí, že konec intervencí může přijít až ve druhé polovině letošního roku. Guvernér Jiří Rusnok naopak počítá s přelomem června a července. Jenže ještě před pár měsíci hovořil o možném prodloužení kurzového závazku až do roku 2018. Který scénář je tedy pravděpodobný? A proč vlastně naše centrální banka poslala korunu dolů? Jaká nebezpečí skrývá deflace, proti níž centrální bankéři bojují? Přečtěte si odpovědi ekonomického redaktora a analytika časopisu Faktor S Petra Musila.

Petr Musil (39) vystudoval obor národní hospodářství na Ekonomicko-správní fakultě brněnské Masarykovy univerzity. V letech 2003 až 2011 tam působil jako odborný asistent a poté vyučoval ekonomii na dalších vysokých školách. V ekonomické redakci časopisu FAKTOR S pracuje od loňského února. Je autorem či spoluautorem řady odborných článků a monografií.

Chat

  • Ladislav Macků

    Dobrý den, rozhodnutí o intervencích bylo od svého prvopočátku špatné. To dnes víme všichni, o tom nikdo už nepochybuje. Nyní je ČNB v situaci, že ať udělá cokoliv, bude to špatně. Po třech letech relativní stability,kdy jste nám zafixováním kursu na 27 Kč/€ prakticky přinesli do české ekonomiky euro (i když nominálně vyjádřené v korunách) nás bude po zrušení intervenci čekat něco jako "měnová odluka" od tohoto (českého) eura. Nikdo (ani ti nejlépe placení pracovníci ČNB) nedokáže odhadnout další vývoj. Dokážete to Vy ???

  • Host chatu

    Vyjdu-li z teze, že nejlépe placenými pracovníky ČNB jsou členové bankovní rady, pak jsou to právě oni, kdo vědí, kam se koruna pohne. Protože je to právě ČNB, která dokáže její kurs ovlivnit, jak ostatně už více než tři roky vidíme. My, obyčejní smrtelníci, můžeme pouze tipovat. Měl-li bych vsadit pouze na tržní síly, očekával bych po počátečním šoku po ukončení kursového závazku posilování koruny. Jenže ČNB má právo kdykoli na devizovém trhu intervenovat. Čili pokud ČNB usoudí, že koruna posiluje příliš, může ji opět poslat dolů a nemusí nám o tom říkat.

  • Old

    Četl jsem jisté názory, že udržování slabé koruny bylo v zájmu jistého českého finančníka. Myslíte, že je to možné? Myslíte, že je správné, aby takováto rozhodnutí české banky platili drobní střadatelé a zaměstnanci s průměrným a nižším platem? Má pro mladé lidi smysl spořit na důchod, tak jak se jim to neustále vtlouká do hlavy, když je takovéto rozhodnutí ve prospěch koho? připraví přibližně od desetinu úspor, možná i o více než desetinu?

  • Host chatu

    Pravděpodobně máte na mysli transakci týkající se nákupu dvoutřetinového podílu v Telefónice O2 Petrem Kellnerem. To se pohybujeme v rovině spekulací či téměř konspiračních teorií, kterým já osobně nevěřím. Globální finančníci dělají miliardové transakce prakticky dnes a denně a proti kursovému riziku se chrání pomocí různých finančních nástrojů (jako například měnové forwardy a podobně), takže se domnívám, že i v případě výše uvedené transakce se skupina PPF kursově zajistila. Spořit na důchod určitě smysl má, ale nejsem si jistý, zda způsobem pravidelného posílání peněz do nějakých fondů. Jako efektivnější vidím nákup nemovitostí třeba i na hypotéku s tím, že na důchod nemovitost prodáte a z utržených peněz budete moci v penzi slušně žít. Já žádné penzijní spoření ani připojištění, či jak se ty všechny produkty jmenují, nemám.

  • Terry

    Lze očekávat, že po uvolnění koruna zpevní na původních 24 až 25 Kč/EUR.
    Jak mnoho bude do té doby intervenčně nakoupených EUR (nákupy za cca 8 mld Kč měsíčně) a jaká je předpokládaná finanční ztráta ČNB po změně kurzu?

  • Host chatu

    Po uvolnění intervencí očekávám velkou volatilitu kursu s tím, že po uklidnění situace na devizovém trhu koruna začne posilovat. O kursu v rozmezí 24 až 25 korun za euro se hodně spekuluje jako o úrovni, která by mohla odrážet skutečný tržní kurs. Nicméně s tím, jak česká ekonomika postupně dohání (byť pomalu) západní Evropu, má koruna přirozenou tendenci posilovat.

  • Karel Herold

    Dobry den, kde si myslite, ze je skutecny kurz koruny vuci Euru bez intervenci CNB? Je realne, ze by byl kurz nekde okolo 23 Kc za Euro?

  • Host chatu

    Už někdy v červenci 2008 si koruna sáhla na hranici 23 korun za euro. Tehdejší guvernér ČNB Zdeněk Tůma takzvaně slovně intervenoval. Vyjádřil se v tom smyslu, že pokud se koruna nevrátí ke slabšímu kursu, bude muset ČNB zasáhnout na devizovém trhu. Já bych spíš ten skutečný tržní kurs viděl někde kolem 24 až 25 korun. Ke 23 se možná někdy podíváme, tedy pokud už mezitím nevstoupíme do eurozóny.

  • Michal

    Jste pro vstup CR do Eurozony? Na kdy tento krok odhadujete a na jakem kurzu by mela CNB zafixovat? Co vstupem ziskaji obycejni obcane?

  • Host chatu

    Pro vstup do eurozóny nejsem. Již více než 50 let se ekonomové zabývají takzvanou teorií optimálních měnových zón. Ta zkoumá, za jakých podmínek je výhodné, aby nějaké území používalo jednotnou měnu. Eurozóna bohužel podle kritérií této teorie není optimální měnovou oblastí. Ostatně to můžeme vidět na příkladu Řecka. To by potřebovalo mimo jiné oslabit svou měnu, jenže nemůže, protože používá euro. Vstup do eurozóny je politické rozhodnutí, které musí učinit vláda potažmo parlament. Ptáte-li se na kurs, při kterém bychom měli vstoupit do mechanismu ERM II (jakási předvstupní fáze připojení k eurozóně), pak by měl být co nejslabší, aby se vytvořil kursový polštář. Vstupem do eurozóny by obyčejní občané získali pouze to, že by nemuseli přepočítávat ceny při nakupování v Německu či Rakousku. Naopak by cenovky v českých obchodech přepočítávali na koruny, protože by cenám v eurech nerozuměli. Daleko více bychom vstupem do eurozóny ztratili. Jenže ty ztráty by nebyly na první pohled viditelné.

  • Martina Z.

    Ráda bych věděla, proč centrální banka ppřád trvá na cílování 2% inflace? Záporná inflace přece zlevňuje všechno zboží. Má deflace nějaké negativní dopady? Děkuji za odpověď.

  • Host chatu

    Nezapomínejme, že deflace (záporná inflace neboli pokles cenové hladiny) znamená, že všechny ceny v ekonomice klesají, tedy nejen zboží a služeb, ale i mzdy. Ceny zboží klesají celkem bez problémů, u mezd je to horší, ty jsou většinou zafixovány kolektivními smlouvami. Jenže když firmám díky deflaci klesají tržby, přirozeně chtějí snižovat i své náklady. Pokud jim je v tom bráněno zafixovanými mzdami, musejí propouštět. Takže deflace postupně vede k nárůstu nezaměstnanosti. Ale to je jen jeden z negativních dopadů deflace.

  • Tomáš

    Odcházející člen bankovní rady Řežábek označil zavedení devizových intervencí za chybu a varoval před rizikem, že tlak spekulantů přinutí centrální banku zvyšovat devizové rezervy. Přijde Vám jeho vyjádření "na rozloučenou" korektní?

  • Host chatu

    Jeho vyjádření považuji za nestandardní. Bývalí členové bankovní rady většinou o těchto pro měnovou politiku citlivých věcech nějakou dobu mlčí. Bankovní rada o měnověpolitických otázkách hlasuje a jistě se může stát, že ne všichni její členové hlasovali pro nějaké rozhodnutí. Zda bylo zavedení kursového závazku chybné, lze podle mého názoru hodnotit až s větším časovým odstupem. Také je třeba se ptát, co by nám případně hrozilo, kdyby oslabení koruny nepřišlo. Mojmír Hampl například argumentuje Řeckem nebo Japonskem, což jistě má svou logiku.

  • Dan Žemlička

    Na podzim jste mě ve Faktoru S docela navnadil přehledem dopadů exitu z intervencí. Silnější koruna způsobí zlevnění řady položek. Zmínil jste ovšem i to, že čeští vývozci to budou mít složitější. Domníváte se, že posílení měny třeba o dvě koruny by mělo závažné dopady na náš vývoz?

  • Host chatu

    Čeští vývozci měli hlavně slabší koruny využít k tomu, aby provedli inovace a připravovali se na období, kdy koruna opět posílí. Posílení koruny samozřejmě český vývoz zdraží. Naši vývozci, pokud nespali přes tři roky na vavřínech, by to ale měli ustát.

  • Bohemka

    Exportéři hořekují, že posílení koruny pro ně bude těžkou ranou atd. Nemyslíte, že je slabá kačka příliš rozmazlila?

  • Host chatu

    Předseda Asociace exportérů Jiří Grund mi asi před půlrokem říkal, že se jejich členové na posílení koruny připravují, že inovovali, využili mimo jiné i nízkých úrokových sazeb a veřejné podpory investic v rámci nejrůznějších projektů, českých i evropských. Jestli se někteří nechali slabou korunou rozmazlit, se uvidí, jakmile koruna posílí.

  • GF

    Viceguvernér ČNB Mojmír Hampl tvrdí, že konec intervencí může přijít až ve druhé polovině letošního roku. Guvernér Jiří Rusnok naopak počítá s přelomem června a července. Kdo z nich má podle Vás pravdu?

  • Host chatu

    Protichůdná vyjádření členů vedení ČNB vnímám jako mlžení a vlastně bych je vůbec nebral v potaz. Ostatně je neberou jako relevantní ani účastníci devizového trhu, kde se obchoduje koruna proti euru, neboť v posledních měsících spekulace na posílení koruny rostou. Důležité je sledovat inflaci, zda se nachází v cílovém pásmu, a měnověpolitická rozhodnutí bankovní rady, přesněji řečeno to, do kdy hodlá ČNB držet takzvaný tvrdý kursový závazek. Ten vyprší na konci března. Dokonce ani dnešní zasedání bankovní rady na tom nic nezměnilo. Pak se může dít cokoli. Vzhledem k tomu, že inflace je na své cílové hodnotě, by konec intervencí měl přijít ve druhém čtvrtletí, jinak si ČNB hraje se svou důvěryhodností.

  • ONTARIO

    Prezident Miloš Zeman jmenoval v úterý odpoledne do bankovní rady České národní banky (ČNB) Marka Moru a Oldřicha Dědka. Co to bude znamenat pro ČNB?

  • Host chatu

    Pro ČNB by to nemělo znamenat nic zásadního. ČNB má ze zákona pečovat o cenovou stabilitu, což znamená dosahovat cíle roční inflace ve výši 2 procent, plus minus jeden procentní bod. Nicméně očekávám vstřícnější postoj vůči eurozóně. Sama ČNB sice o vstupu do eurozóny rozhodnout nemůže, ale může vytvářet určitou náladu ve společnosti. Zejména Oldřich Dědek, který doposud působil jako národní koordinátor pro zavedení eura, se zřejmě bude vůči eurozóně vyjadřovat pochvalně.

  • Jarda

    ČNB podle mě panikaří a neví, jak z toho ven. Stály ty intervence vůbec za to?

  • Host chatu

    Je pravda, že vystoupení z kursového závazku je těžší krok, než vstup do něj. Zda ty intervence stály za to, je těžké posoudit. Vždy musíte brát v potaz, jak by se naše hospodářství vyvíjelo, kdyby k oslabení koruny nedošlo. Jeho zastánci argumentují Řeckem. Proti intervencím však hovoří fakt, že naše hospodářství je úzce svázáno s německým a totéž se dá říci o hospodářském cyklu. Takže je jistě relevantní otázka, zda byly intervence nutné, zda v takovém rozsahu, případně zda tak dlouhou dobu. Na to ovšem neumím v tuto chvíli odpovědět.

  • Lenka

    Jak vidite odraz pro male zivnostniky, ktere se dotkne zasah centralni banky. Co byste jim doporucil? Dekuji

  • Host chatu

    Záleží na tom, o jaké živnostníky jde. Zda obchodují se zahraničím nebo jen na tuzemském trhu. U těch obchodujících se zahraničím se samozřejmě promítne jakákoli změna kursu. Ale ta bude mít zprostředkovaný vliv i na ostatní. Doporučil bych sledovat výstupy z jednání bankovní rady, případně zajištění proti kursovému riziku.

  • radek

    Je skutečné zajištěna nezávislost CNB, když je jmenována jedním člověkem?Kde je hranice pro devizeve rezervy?Kdo zaplatí ztrátu?Muže to skončit i inflacnim rozvratem?

  • Host chatu

    Mechanismus jmenování členů bankovní rady je nastaven tak, aby nepodléhal politickému cyklu. Mandát členů je šestiletý, prezident je volen na pět let, do obou funkcí můžete být jmenováni/zvoleni maximálně dvakrát. Životnost člena bankovní rady tak může přesáhnout životnost prezidenta. Ještě dnes jsou v bankovní radě lidé, které jmenoval Václav Klaus. Nehrozí tedy, že by se kormidlo měnové politiky otáčelo podle toho, kteří politici jsou zrovna u moci. Hranice pro devizové rezervy není, ČNB může nakoupit libovolné množství zahraniční měny, neboť si může korun „vyrobit“, kolik potřebuje. Rovněž ztráta/zisk centrální banky je irelevantní. Už nežijeme v době zlatého standardu a peníze nevydává panovník. Inflačního rozvratu bych se neobával, množství peněz v ekonomice neroste takovým tempem jako jejich objem v bilanci ČNB.

  • radek

    Je inflace cen nemovitosti zvládnutí role CNB,tak jak by melo vyplývat z Ústavy? Neslo v roce 2013 vlastne o změnu kurzoveho režimu?

  • Host chatu

    To jsou dobré otázky, děkuji. O tom, že v indexu spotřebitelských cen prakticky nejsou zahrnuty ceny aktiv, jsem vedl diskusi jak s guvernérem Rusnokem, tak viceguvernérem Hamplem. Oba nezávisle na sobě tvrdí, že i přesto v rámci ČNB sledují alternativní indikátory, kde s cenami nemovitostí pracují, ale ani tak si prý nemyslí, že by to byl důvod pro ukončení kursového závazku třeba už vloni nebo ještě dříve. K vaší druhé otázce: kursový režim zde máme od měnové krize 1997 definován jako řízený floating. Tedy plovoucí kurz, do něhož má ČNB právo kdykoli zasáhnout. Takže i kursový závazek, který ČNB přijala v listopadu 2013 je s tímto kursovým režimem v souladu. Fakticky ale to, že je kurs dlouhodobě držen na hranici 27 korun za euro znamená, že se pohybujeme ve fixním kursu.

  • Karel

    V aktuálním Faktoru S vedete rozhovor s ekonomkou Hanou Lipovskou, která označuje intervence proti koruně za nešťastné. Souhlasíte?

  • Host chatu

    Řekl bych, že nešťastné je z toho především samotné vedení ČNB. Poslední komentáře, kdy o ukončení kursového závazku mlží, to jen potvrzují. Když se k takovému kroku rozhodnete, měli byste mít promyšleno, jak z toho pak ven.

  • Martin

    Jestli si dobře pamatuji, tak oslabení koruny bylo zdůvodňované i tím, aby se podpořil prodej, kdy lidé a firmy přestanou odkládat nákupy a čekají na zlevnění.
    Já jsem naopak oslabením koruny všechny nenutné nákupy (např. počítače, vybavení kanceláře, měřící technika, softwary...) odložil na dobu, kdy koruna posílí, takže už více než 3 roky čekám na posílení koruny (bohužel euro/koruna od té doby hodně oslabila vůči dolaru).
    Měl tento argument ČNB na oslabení koruny nějakou logiku?
    Děkuji

  • Host chatu

    Ten argument vycházel z toho, že mezi lety 2008 až 2013 vzrostla průměrná úložka na bankovních účtech o 30 procent. Jinými slovy lidé začali pod vlivem toho, že všude slyšeli o krizi, výrazně více spořit. Omezovali tedy svou spotřebu, která činí zhruba 50 procent výdajů na náš HDP. Ve vašem případě jde ale spíš o nákup zboží z dovozu, takže tím, že jste tyto nákupy odložil, přispěl jste ke krátkodobému zlepšení českého HDP tím, že jste vylepšil bilanci čistých vývozů. Na druhé straně ale tím, že jste odložil nákup lepší technologie, došlo k odložení zvýšení produktivity práce. Počítám, že vámi uvedené zboží budete nakupovat poté, co koruna opět posílí. Z dlouhodobého hlediska tak vliv slabé koruny na HDP bude nulový, neboť došlo jen k přesunu (beztak plánovaných) nákupů v čase. A to platí i o té spotřebě – lidé možná začali nakupovat více, ale je to jistá kompenzace za odloženou spotřebu z období před čtyřmi a více lety.

  • Tomáš Matějíček

    Intervence není zadarmo. Až skončí, kolik to asi (odhadem zhruba) bude stát daňové poplatníky? Zkusím odhadnout. Když třeba teď nakupuje ČNB euro za 27, a po skončení intervencí bude mít euro hodnotu 25 (protože už nebude kdo jiný by euro za 27 kupoval) a ČNB se bude muset toho nakoupeného eura zbavit (jde o stovky miliard určitě), bude čistá ztráta, kterou zaplatíme my všichni daňoví poplatníci desítky až stovky miliard korun, odhaduju to správně?

  • Host chatu

    Dobrý den, ČNB se nakoupeného eura zbavit nepotřebuje, je celá řada možností, jak s ním naloží. Může ho držet v devizových rezervách, může ho postupně prodávat na jiném než euro-korunovém trhu, může ho později využívat k intervencím v opačném směru (například kdyby koruna v budoucnu příliš oslabila). Zisk či ztrátu v případě centrální banky nemá příliš smysl počítat. ČNB je tu od toho, aby naplňovala svůj inflační cíl, což má dáno zákonem a k tomu může využívat nástroje, které má k dispozici – od nastavování základních úrokových sazeb, přes intervence na devizovém trhu až po stanovování pravidel likvidity či slovní intervence. Každou změnou v nastavení těchto nástrojů nějak ovlivňuje trh, přerozděluje bohatství, chcete-li. Tedy někdo na jejích rozhodnutích vydělá, jiný prodělá. Nelze tedy říci, že my všichni daňoví poplatníci něco zaplatíme. Nulové sazby například vyhovují těm, kteří mají dluhy, věřitelům to naopak do karet příliš nehraje. Slabší koruna vyhovuje exportérům, škodí importérům a lidem, kteří kupují zboží ze zahraničí (čili i spotřebitelům). Až koruna posílí, tak se to otočí. Totéž platí o okamžiku, kdy se začnou zvyšovat úrokové sazby.

  • Martínek

    Je pravdou že inflace je ze značné části skrytý zisk bank?
    Děkuji.

  • Host chatu

    Inflace, pokud není očekávaná a není tedy promítnutá v obchodních, pracovních a úvěrových smlouvách, přerozděluje bohatství. Banky na inflaci mohou vydělat, jsou-li v pozici věřitelů, tedy když si na jejich účet ukládáte peníze. Pokud si ale od bank berete úvěr, můžete na inflaci naopak vydělat vy. Záleží, zda máte úrokovou sazbu smluvenu jako fixní nebo pohyblivou. Takže nelze obecně říci, že banky mají díky inflaci zisk.

  • Andreas Sulzenbacher

    Dobrý den, změnilo se něco po dnešním zasedání bankovní rady nebo se intervence prodloužily až za horizont pololetí letošního roku? Díky

  • Host chatu

    ČNB svůj takzvaný tvrdý závazek neprodloužila, takže z mého pohledu se nezměnilo nic. Intervence by měly podle mého názoru skončit co nejdříve po 31. březnu. Ale počkejme si ještě na data o lednové inflaci. Pokud se potvrdí, že setrvává v cílovém pásmu, tak pak skutečně není důvod kursový závazek zbytečně protahovat.

Foto: archiv

Autor: - red -

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Bilance
Stížností k ČNB ubylo, nejvíc podnětů se týkalo bank

Česká národní banka, která v rámci svých pravomocí dohlíží také na ochranu spotřebitelů na finančním trhu, loni obdržela přes 700 podnětů ohledně služeb... více

Ilustrační foto.

Krok
ČNB je první bankou v EU, která zvýšila úrokové sazby

Aktualizováno 03.08. 16:36Česká národní banka (ČNB) je první centrální bankou v Evropské unii, která během současného hospodářského cyklu zvýšila úrokové sazby. Uvedli to analytici. více

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby.

Změna
ČNB poprvé od krize zvedla úrokové sazby. Půjčky zdraží

Aktualizováno 03.08. 15:40Bankovní rada České národní banky poprvé od února 2008 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, banka... více

Ilustrační foto.

Šestý měsíc
Dluhy českých domácností stouply na více než bilion korun

Dluhy českých domácností vůči bankám v červnu meziměsíčně stouply o 11,99 miliardy a činily 1,479 bilionu korun. Proti loňskému červnu jsou vyšší o téměř 110... více




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 34/2017 najdete >




Týden

Instinkt

Sedmička

Faktor S

Exkluziv

Interview

MarketingSalesMedia

Animáček

Top dívky

Popcorn

Interview SK

Exkluziv SK

Sedmička křížovky

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Family

Barrandov Plus


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.