Výsledek testu
Expertka: Potraviny v Česku nejsou horší než ty z Bruselu

04.02.2012 18:32 Rozhovor

Chutná Actimel koupený v Praze stejně jako výrobek stejné značky pořízený například v bruselském supermarketu? Právě na to se zaměřil test pracovníků Mendelovy univerzity v Brně, který porovnával kvalitu potravin stejné značky prodávaných ve "východní" a "západní" části mapy států Evropské unie. "Výsledky mě mile překvapily," uvedla v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Hana Šulcerová z Ústavu technologie potravin brněnské Mendelovy univerzity.

Šulcerová prezentovala výsledky "ochutnávací" studie brněnského týmu v Bruselu před skupinou europoslanců. "Výsledky nás velmi mile překvapily. Ukázalo se, že u 53 procent výrobků dopadl test remízou a 24 procent ochutnaných výrobků nakoupených v Česku se ukázalo jako lepší než ty pořízené v cizině," uvedla expertka.

Znamená to tedy, že časté podezírání výrobců z cíleného "šizení" a přizpůsobování výrobků pro východoevropské trhy je mýtus?

Podle mého názoru je kvalita potravin prodávaných v Česku na dobré úrovni. Samozřejmě, v řadě případů kvalita neodpovídá ceně a obráceně. A také vždy platí, že spotřebitelé by se měli víc informovat o složení jednotlivých potravin, které výrobci uvádějí na obalech.

Podle jakých kritérií jste vybírali testované potraviny?

Jednak musely být všechny zvolené výrobky dostupné v Česku, v Belgii a ve Francii. Testování se nezaměřovalo na nějakou konkrétní oblast, snažili jsme se udělat nějaký základní průřez běžným nákupním košíkem.

Jak testování probíhalo? "Ochutnávači" hodnotili potraviny slovně, nebo měli zadáno, na co se zaměřit?

Chci zdůraznit, že všech šest ochutnávačů byli Češi, jde o proškolené zaměstnance Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Hodnocení se uskutečnilo v senzorické laboratoři Ústavu technologie potravin vybavené podle požadavků takzvaných ISO norem a bylo rozděleno na dvě části. První se odehrála v "kójích", kde byli hodnotitelé oddělení přepážkami. Vzorky jim byly anonymně předkládány v přesně daném pořadí, vždy v páru "český" a "cizí". Svůj verdikt pak zdůvodnili i slovně. Zaměřili jsme se postupně na barvu, vzhled, vůni, texturu a chuť výrobku. Druhá část testu se odehrála v učebně senzorické analýzy, kde jsme už všichni společně konzultovali a porovnávali složení jednotlivých výrobků.

Poté co vyšly výsledky najevo, se ozvali zástupci firmy Danone, jejichž "český" Actimel nedopadl ve vašem testu dobře. Argumentují, že u produktů s obsahem živých kultur hraje při posuzování chuti a konzistence velkou roli skladovací teplota a interval, který zbývá do vypršení doporučené doby spotřeby.

Na to mám jednoznačnou odpověď: všechny testované potraviny jsme převáželi i skladovali podle doporučení výrobce, jež je uvedeno na obalu. Nemohlo proto dojít k žádnému pochybení tím, že bychom nedodrželi takzvaný teplotní řetězec. Pro převoz jsme použili chladicí boxy.

A brali jste v úvahu i ono datum expirace?

Snažili jsme se nakoupit takové potraviny, které se pokud možno co nejvíc shodovaly v datu výroby i v datu expirace. Opravdu jsme se snažili porovnávat porovnatelné.

Jakou hodnotu mají v otázce kvality potravin podobné výzkumy v porovnání například s rozborem složení?

Obě metody jsou neporovnatelné a vzájemně nezastupitelné. Mohou se pouze doplňovat, ale ne nahrazovat. Senzorická analýza měří takzvané počitky a vjemy, kdežto instrumentální analýza měří podněty, tedy koncentrace látek. Senzorická analýza poskytne i odezvu, například jaké koncentrace obsahových látek jsou pro konzumenta přijatelné.