Den čs. státnosti
Fikce: jak by dnes žili Češi pod Rakousko-Uherskem?

Rakousko-Uhersko v roce 2015 je demokratickou konstituční monarchií, podobně jako Velká Británie, Nizozemsko či Španělsko. Svobodnou zemí, která nemá problém s bílými místy z vlastní minulosti. Třeba už v roce 1950 našel mocnář odvahu povolit vydání nedopsaného protistátního rukopisu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Kniha je plná urážek rakouského trůnu a třeba v patnácté kapitole zaznívá i tato věta: "Taková blbá monarchie nemá ani na světě bejt!" Císař Karel I. (1887-1953) přitom nikdy nenechal stíhat četné aktivisty, kteří rukopis šířili v opisech, tři roky před smrtí pak povolil i oficiální vydání Švejka.

Je pondělí 28. října 2015 a české elity přicházejí na svatováclavskou mši do vídeňského dómu sv. Štěpána. Ruku na srdce, obyčejné Čechy z Vídně, Prahy, Brna nebo Opavy tenhle svátek nedojímá. Prodloužený víkend tráví raději v Alpách, v jadranském Terstu, vyjedou si na výlet do Krakova, Budapešti, Lvova nebo do bosenského Sarajeva. Tam všude dojedou z Vídně za pár hodin přímými rychlovlaky, neboť to jsou největší ekonomická i správní centra mocnářství.

Svátek sv. Václava čili Den české státnosti je považován za vyčpělý relikt z konce roku 1918, když císař Karel I. speciálním výnosem určil nové národní svátky tak, aby byla spokojena nacionalistická hnutí v jednotlivých zemích mocnářství. Občané říše už ale národnostní cítění dávno přebili státoprávní hrdostí na ekonomicky nejúspěšnější evropskou zemi, jakou se Rakousko-Uhersko stalo a jež má vyšší HDP než Francie či Německo.

Stejně jako po parlamentních volbách v roce 1911 má vídeňská poslanecká sněmovna (říšská rada) 516 poslanců a v parlamentu sedí i 150 poslanců z Čech, Moravy a Slezska. Země Koruny české mají i své ministry v centrální vládě. A protože rakouská sociální demokracie má v monarchii již od konce 19. století zásadní pozici, pravidelně se střídá u kormidla moci se stejně populárními křesťanskými demokraty.

Premiérem centrální vlády ve Vídni je toho času sociální demokrat Miloš Zeman, původně prognostik na vídeňské univerzitě a velmi dobrý přítel zesnulého císaře Otto Habsbursko-Lotrinského (1912-2011). Bulvární média často připomínají Zemanův dlouhý románek s první císařovou dcerou Andreou (narozenou v roce 1953), kdy se mu málem splnil jeho ambiciózní sen stát se součástí panovnické rodiny.


* Proč je největším českým městem Vídeň a nikoliv Praha?

* Jako to dopadlo s provinční Prahou, v níž se Čechům moc nechce žít, protože mimo Vídeň se hůře startuje kariéra?

* Jakou rozlohu má dnešní Rakousko-Uhersko? A kdo z Čechů je právě rektorem námořní akademie v rakousko-uherské Rijece?

* Jaký smysl mají podobné fikce, kterým se říká alternativní historie? Jak na podobné mystifikace reagují profesionální historikové?

CELOU FIKCI SI MŮŽETE PŘEČÍST V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V ÚTERÝ 29. ZÁŘÍ 2015.