Firma za krev platí a ubírá dárce nemocnicím

Nemocnice na Moravě si stěžují, že jim ubývají dárci krve. Může za to švýcarská firma, která začala do svých center lákat studenty nabídkou několika stokorun za odběr. Zásah do zaběhnutého systému dárcovství může české nemocnice přijít na miliony korun.

Krevní plazma a byznys. Spojnice mezi těmito termíny je povědomá každému, kdo slyšel o podnikateli Josefu Šťávovi, který chtěl do odběru české plazmy investovat stamiliony. Částečně v jeho stopách nyní vykročila švýcarská firma Sanaplasma, která už otevřela tři centra na odběr plazmy v moravských univerzitních městech.

Studenty láká na akční odměnu ve výši 500 korun za odběr, za získání nového dárce je prémie 250 korun. Firma nicméně tvrdí, že se jí to vyplatí. „Vybudování každého z center přišlo asi na dvacet milionů korun. Očekáváme, že se nám investice vrátí do dvou až pěti let," říká jednatel společnosti, Švýcar Martin Lukas. Peníze, které Sanaplasma vydělá, ale budou chybět českým nemocnicím.

Černé scénáře

Pokud se začne za odebíranou plazmu platit, hrozí Česku několik problémů. 1. Nemocnice přijdou o dárce plazmy. Zavřou tedy svá plazmaferetická centra a připlatí si několik milionů korun za krevní deriváty (albumin, imunoglobuliny, faktory srážlivosti), které dosud měly levnější o cenu dodané plazmy. Až plazma a deriváty kvůli stále rostoucí poptávce zdraží, ztráty nemocnic budou ještě výraznější. 2. Nemocnice přijdou i o dárce krve. Protože nemocnice musí mít dost krve za každou cenu, může se stát, že se bude dovážet. Další milionové výdaje pro zdravotnictví. 3. Nemocnice budou muset dárcům začít platit. Pokud si soutěž vynutí, aby se za odběry platilo, přijde to na desítky milionů. Pro ilustraci: pokud by se za každý odběr krve platilo 250 Kč, dělá to ročně 100 milionů korun, placené plazmaferézy by přišly na dalších 17,5 milionu. 4. Boom plazmy zastaví odhalení nějakého skrytého problému, podobně jako se to před dvaceti lety „povedlo" viru HIV. Ze 16 hemofiliků, kteří v Česku dostali HIV z krevních derivátů, patnácti nemoc způsobily deriváty ze západní Evropy.

Ty v roce 2006 odebraly metodou plazmaferézy (při ní se pacientovi odebírá krev, z ní se odstředí plazma, zatímco červené krvinky a krevní destičky se opět vracejí do těla) asi 50 tisíc litrů plazmy. „Litr plazmy se dnes prodává za dva a půl až tři tisíce korun," vyčísluje možné tržby hematolog Petr Turek. Od této částky je pochopitelně třeba odečíst nejen náklady na provoz pracoviště a přístroje, ale také na takzvané odběrové sety (vak a další potřeby): sada pro každý odběr stojí od sedmi set korun výše.

 Lidé jako dojné krávy 

Aby bylo odebírání plazmy ziskové, je nutné, aby jí pacient dával co naráz nejvíce - limit je stanoven na 850 mililitrů na odběr. Zatímco nemocnice bývají k pacientovi šetrnější (mnohé odebírají jen 600 až 650 ml), soukromník třeba podobné ohledy mít nebude. Padnout by mohla i u nás platná doporučení, podle nichž může pacient darovat jen 15 litrů plazmy ročně - například v Rakousku může pacient na plazmaferézu až padesátkrát za rok.

Právě v Rakousku a Německu placené dárcovství funguje. „Jenže 250 korun má v Česku jinou hodnotu než třeba 19 eur v Rakousku," upozorňuje hematolog Turek, který se bojí, že finanční motivace může k darování plazmy lákat i lidi s problematickým sociálním zázemím. Možnost, že by se plazmou rozšířila nějaká nemoc, ale Lukas vylučuje. Podle něho se dárci pečlivě vybírají a krev se před zpracováním několikrát testuje. „Situace mi nepříjemně připomíná horečku kolem plazmy v 80. letech. Až čtyři pětiny hemofiliků v západních zemích si z ní odnesly nákazu virem HIV, protože jeho přenos krví byl potvrzen až o několik let později," varuje Turek.

První důsledky kampaně Sanaplasmy už zakouší Fakultní nemocnice v Brně. V říjnu, kdy obvykle chodí darovat krev čerství studenti místních univerzit, totiž přišlo podstatně méně dárců než loni - právě v té době začala propagační kampaň placeného dárcovství. Sanaplasma se ale brání, že darovat plazmu chodí jiná populace, než která dává krev. „Nedojde k tomu, že bychom měli nedostatek krve," uklidňuje pacienty mluvčí nemocnice Anna Nesvadbová, „pokud ji ale budeme muset kupovat, budou to pro nás významné náklady navíc."

Ilustrační foto: Profimedia