Sociálnědemokratický hejtman Michal Hašek má nepochybně pravdu - kvalita mnohých potravin v českých obchodních řetězcích je tristní. A že bude hůř, také není vyloučeno. Ovšem svádět kvalitativní ubohost nabídky pouze na blížící se zvýšení DPH s tím, že lidé na kvalitní jídlo nebudou mít peníze a budou nuceni poptávat náhražky, je zavádějící a nepochybně politicky motivovaná manipulace.
Haškem vzpomínaného příkladu, že v českém kečupu je pouhých patnáct procent rajčatového protlaku (zbytek tvoří zahušťovadla), zatímco třeba v rakouském činí podíl rajčat sedmdesát procent, jsme přece každodenními svědky už teď, za stávající sazby daně. Spíše než o nedostatku peněz tedy tuzemský úspěch pseudokečupů a dalších potravinářských "lží" svědčí o nízkém českém nákupním sebevědomí (Rakušan by falešnou šlichtu z principu ignoroval) a neschopnosti kupecky počítat (symbolicky vzato, aby Čech získal stejné množství čistého rajčatového protlaku, jako ho v jediném kečupu má Rakušan, musí jich koupit skoro pětkrát tolik).
Může působit starostlivě, lká-li Michal Hašek v souvislosti s nekvalitními potravinami nad zdravím národa, ale jeho na odiv dávané obavy jsou v tuto chvíli jen alibismem. Pokud se skutečně bál a bojí, "aby se lidé kvůli nekvalitním potravinám nedostali do zdravotních problémů", měl coby poslanec a stínový ministr zemědělství na odpovědné potravináře řvát dávno, a ne si takto zásadní téma nechávat do foroty pro potřebu veřejných politických diskusí.
Jeho strach o zdraví národa tak působí stejně důvěryhodně jako onen český kečup - patnáct procent pravdy zmnožených zahušťovadlem účelových argumentů. Tohle se opravdu konzumovat nedá.
