Pařížská dohoda
Historický moment, míní Sobotka. Vědci: Pro ČR velký závazek

Přijetí pařížské dohody, která od roku 2020 nahradí Kjótský protokol, považuje český premiér Bohuslav Sobotka za historický moment. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Podle Sobotky je nutné zabránit tomu, aby změny klimatu negativně ovlivňovaly život příštích generací. Premiér to uvedl krátce po schválení dohody.

(Hlavní body nové dohody si můžete přečíst ZDE)

Upozornil na to, že nová dohoda ne ve všech ohledech odpovídá původní představě Česka. Jde například o ambicióznost závazků smluvních stran v oblasti snižování emisí oxidu uhličitého. "Je ale důležité, že se podařilo dosáhnout tento historický kompromis, který je povzbudivým dokladem schopnosti mezinárodního společenství jednat tváří v tvář velkým výzvám," dodal.

Přelomové jsou podle premiéra nejen dohodnuté cíle, ale i to, že se do úsilí zapojuje celé mezinárodní společenství. Za významný pokrok proti Kjótskému protokolu označil to, že mezinárodní společenství bude mít smlouvu, která stanoví závazky pro všechny největší emitenty skleníkových plynů. "Za úspěch také považuji, že se podařilo dosáhnout zřízení mechanismu pravidelného hodnocení plnění závazků v oblasti snižování emisí," uvedl premiér.

Ministr životního prostředí Richard Brabec předpokládá, že pařížskou dohodu ratifikuje Parlament a proces završí podpis prezidenta Miloše Zemana. Brabec to pronesl v Paříži.

Na dohodě se shodli zástupci 196 delegací po dnech a nocích intenzivního vyjednávání. Detaily se řešily i dnes, schválení se proti plánu zpozdilo o několik hodin. Země světa chtějí do konce století udržet globální oteplování výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období a co nejvíce se přiblížit hodnotě ještě o půl stupně nižší. Podle dohody mají země představit své národní klimatické cíle snižování emisí skleníkových plynů. Tyto cíle mají být pravidelně monitorovány a státy je budou moci zpřísňovat. Současné závazky, které už předložilo okolo 180 států, totiž deklarovaný cíl zatím zajistit nedokážou.

Dohoda také předpokládá, že vyspělé země pomohou těm rozvíjejícím se. Z právně závazného textu vypadla konkrétní zmínka o 100 miliardách dolarů, kterými by vyspělé státy měly po roce 2020 každoročně pomáhat těm méně rozvinutým. Počítá se s ní ale dál s tím, že jde o spodní hranici.

Experti: Antifosilní zákon by měla vláda schválit rychle

Výsledek konference je velkým závazkem pro Českou republiku, podle vědců a ekologů by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v Parlamentu. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání. Je ale potřeba postupovat rychle a politici i národ mají brát výsledek konference a její závazky vážně, shodli se experti.

ČR by měla podle profesora ekologie Bedřicha Moldana učinit jakýsi vnitřní obrat. "V efektivitě využívání energie zatím naprosto zaostáváme. Aby prostě zejména ministerstvo průmyslu se na to zaměřilo a ne, aby pan (ministr) Mládek pořád dával návrhy na prolomení limitů (těžby uhlí). Vláda nějak na tyto výzvy příliš neslyší," řekl Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově.

"Vláda musí odepsat všechny zásoby uhlí a přijmout antifosilní zákon. Zemní plyn a ropu snížit alespoň na třetinu do roku 2030," reagoval fyzik Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Poukázal tak na prohlášení světových vědců, že do roku 2030 má Evropská unie přestat používat fosilní paliva. Těžko si lze ale podle něj představit, že toho ČR docílí, může se o to však pokusit.

Ministerstvo životního prostředí podle mluvčí Petry Roubíčkové antifosilní zákon podporuje, materiál již projednala tripartita. "Předpokládáme, že se po Novém roce dostane na program schůze vlády," řekla. ČR v současnosti produkuje přibližně 12 tun emisí oxidu uhličitého (CO2) ekvivalentu na osobu ročně, cílem podle ministra Richarda Brabce je toto číslo výrazně snížit a přiblížit se průměru EU, což je sedm tun CO2 ekvivalentu na obyvatele. Vláda podle Brabce chystá řadu opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů.

"Mezi ně patří například snižování emisí díky programu zateplování domů v programu Nová zelená úsporám, snižování emisí v dopravě díky podpoře čistých technologií, postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, které dosluhují, přechod energetiky na vyšší využití jádra a obnovitelných zdrojů energie nebo decentralizované zdroje v domácnostech, například malé solární elektrárny," uvedl ministr.

Ze schválené klimatické dohody vyplývá, že se má lidstvo v tomto století zbavit závislosti na fosilních palivech, směřovat k zastavení růstu globální teploty optimálně na hranici 1,5 stupně Celsia a nepřekročit hranici dvou stupňů. Experti Klimatické koalice v ČR vidí ale zásadní nedostatek v tom, že chybí konkrétní kroky, které povedou k potřebnému snížení globálních emisí skleníkových plynů do poloviny století. Jednotlivé státy budou muset přijmout zákony a strategie pro dostatečné snížení emisí, uvedli. Aktuální závazky, včetně těch, co předložily EU a ČR, by prý nestačily ani na splnění cíle dvou stupňů Celsia.