11. srpen 1968: Striptýz a prohra pražské Slavie

Jedenáctý srpnový den roku 1968 připadl na neděli. K víkendovému čtení patřil rozhovor s prvními československými striptérkami i se zpěvákem Pavlem Novákem. Slováci protestovali proti podobě státního znaku. Jugoslávský vůdce Tito v Praze naznačoval, že pokus o nezávislost na Sovětském svazu se neobejde bez těžkostí.  

Plamen místo kříže

Připravovaná federalizace Československa přinesla i diskusi nad novou podobou státního znaku. Především Slovákům vadilo, že úprava z roku 1960 jim sebrala tradiční dvojitý kříž na modrém trojvrší, který byl nahrazen „zlatým plamenem revoluce" nad Kriváněm. „Jsou to zvláště Slováci, kteří si právem stěžují na poničení, ba přímo likvidaci svého tradičního znaku," bránila Slováky nedělní Lidová demokracie.      

Novák a samostatná Morava

Z Brna se ozývaly nesmělé hlasy, které žádaly federalizaci i pro Moravu. Lidová demokracie přinesla nedělní rozhovor se zpěvákem Pavlem Novákem, rodákem z Moravy. Nechyběl proto dotaz: „Jste pro moravskou federaci?" Novák odpověděl: „Jsem s Moravou srostlý jako málokdo jiný. Ale nejsou tyhle tendence, volající po národní moravské samostatnosti, přehnané a zbytečné?"           

„Spasitel" Tito varuje

Nedělní listy reflektovaly sobotní část pražské návštěvy šéfa jugoslávských komunistů a zároveň prezidenta země Josipa B. Tita. Ten pohovořil k československým komunistům tak trochu v jinotajích. Vyjádřil sice podporu politice KSČ, zároveň však dvojsmyslně dodal: „Řekl bych, že nejdůležitější věcí pro vás je jednota, s tou dokážete zvládnout všechny těžkosti, které jsou před vámi. Těžkosti ovšem máme všichni a musíme je překonávat." Dobře informovaný Tito zřejmě věděl, že o jednotě mezi špičkami KSČ nelze hovořit, i když asi netušil, že část Ústředního výboru KSČ už dokonce takzvaným „zvacím dopisem" doporučila Brežněvovi vojenský zásah v Praze.

Tito byl Čechoslováky považován za nejdůležitějšího spojence země. Lid by možná rád fandil třeba i francouzským či britským politikům, jenže Dubčekův socialismus nepočítal s pluralitní demokracií po vzoru Západu. Zbýval Tito. Komunistický vůdce, jenž se nebál Moskvy a socialismus v jeho podání mimo jiné povoloval svobodné cestování na Západ i drobné soukromé podnikání. V Praze zatím nevídané vymoženosti.

Fotbal a striptérky

V sobotu 10. srpna odstartovala fotbalová liga a pražská Slavia vybouchla v domácím zápase s bratislavským Slovanem 0:3. „Slovan se v Praze představil v nejlepším světle a rozdrtil Slavii, které na celé čáře zklamaly zadní řady, když naprosto nestačily na rychlou a moderní hru bratislavských útočníků," komentovala zápas nedělní Lidová demokracie.

Slunce vyšlo ve 4.43 a zapadlo v 19.26. Teploty vystoupily maximálně na 26 stupňů Celsia, média se však nebála otevírat stále více horká témata. Nedělní čtenář časopisu Reportér si například mohl přečíst stať o československé emigraci po roce 1948 i rozhovor s prvními československými striptérkami. Povídání s dvacetiletou Alenou, původně modelkou na výtvarné škole, ale začala poněkud socialistickou otázkou, která by dnes nedávala smysl: „Co máte v rubrice zaměstnání v občanském průkaze?" Mladá dívka odpověděla: „Zatím nic, myslíte, že by to uznali za zaměstnání?"

Foto: Ivan Motýl