14. srpen 1968: Sen o tunelu na Jadran

Čtrnáctý srpnový den roku 1968 připadl na středu. „Boj o zrno" si v Československu vyžádal několik obětí. Týdeník Reportér přinesl reportáž z Jugoslávie, v níž si autorka vážně pohrávala s futuristickou vizí 350 kilometrů dlouhého tunelu z Československa na Jadran. Do Prahy se chystal generální tajemník rumunské komunistické strany Nicolae Ceausescu.     

Příliš obětí žní

Vrcholily žně. Ani obrodný proces z tisku zcela nevytlačil fráze typu „boj o zrno" či „ani zrno nazmar", něco se ale ve žňovém zpravodajství přece jen změnilo. Lidová demokracie upozornila na zbytečnou míru těžkých a dokonce smrtelných pracovních úrazů. „V násypném koši posklizňové linky v JZD Těšetice byl nalezen udušený 47letý R. F. Při kontrole jakosti ječmene zřejmě uklouzl na betonovém okraji a s propadajícím se zrnem dostal se až do hloubky 3,5 metru." Na Gottwaldovsku zase zahynul brigádník, s nímž se převrátil traktor.      

Pravdivá karikatura

Týdeník Reportér, který vycházel každou středu, přinesl na obálce karikaturu namířenou proti současné podobě sovětských, východoněmeckých a polských novin. Média v okolních zemích totiž denně upozorňovala, že v Československu se schyluje ke kontrarevoluci. Karikatura zobrazuje muže, jehož oděv je potištěn titulky z deníků Pravda, Trybuna Ludu či Berliner Zeitung, jak ve střelnici pálí po českých tiskovinách typu Literární listy či Reportér. Kresbu doplňuje nápis: „Kopejka za 3 rány." Za necelý týden se karikatura stane realitou, v Praze se bude doopravdy střílet.         

Bez páry to nejde 

Ve Velké Británii se uskutečnila poslední jízda parním vlakem a tamní dráhy oznámily, že na britských ostrovech už budou jezdit jen dieselové a elektrické lokomotivy. V Československu to zatím bez páry nešlo. Jak uvedla středeční Černá kronika, v Újezdu u Uničova zapálila jiskra z lokomotivy obilí na přilehlém poli. Shořelo šest hektarů, škoda činila sedm tisíc korun.

Osa Praha-Bělehrad-Bukurešť

Do Prahy se chystal generální tajemník rumunské komunistické strany Nicolae Ceausescu. Osa Praha-Bělehrad-Bukurešť měla být opozicí vůči ose Moskva, Varšava, Berlín, Budapešť a Sofie. Liberálně se tvářící šéf rumunských komunistů, který se později proměnil v pološíleného diktátora, měl přistát v Praze ve čtvrtek 15. srpna v devět ráno. V republice se střídal jeden komunistický vůdce za druhým, západní tisk dokonce poznamenal, že „Československo se stává diplomatickým velkopodnikem".  

Časopis Reportér otiskl reportáž z Jugoslávie. Redaktorka Anna Tučková, zřejmě rovněž okouzlená osou Praha-Bělehrad-Bukurešť, se v závěru prvního dílu reportáže zasnila: „Existuje projekt našeho inženýra Karla Žaluda na tunel Československo-Jadran. Celá trasa by byla dlouhá 350 km a přiblížila by moře nejen našemu obchodu, ale i našim turistům. Stali bychom se vlastně přímořským státem - a co víc by si mohl přát náš občan, pro něhož je modrá hladina Jadranu toužebnou vidinou?"

Foto: Ivan Motýl