20. srpen 1968: Písničky z regálu a noční tanky

Dvacátý srpnový den roku 1968 připadl na úterý. Lidová demokracie oznámila, že Československá armáda zahájí 21. srpna divizní taktické cvičení v oblasti brdských lesů. Zatím neodhalený kolaborant Oldřich Švestka přemítal v Rudém právu  o „svobodné společnost podle původních myšlenek Marxe, Engelse a Lenina". Krátce po jedenácté hodině večer začala okupace Československa.  

Přijeli na kontrolu cvičení

Ministerstvo obrany oznámilo, že od 21. srpna bude v části Západočeského a Středočeského kraje probíhat divizní taktické cvičení Československé armády v horském lesnatém terénu. „Cvičení se v rámci výměny zkušeností zúčastní jako přihlížející delegace socialistických armád," oznámila Lidová demokracie. Kdo mohl tušit, že cvičení přijede zkontrolovat až 650 tisíc „spojeneckých" vojáků?        

Švestka o Marxovi

Na titulní stranu Rudého práva prosadil svůj nemastně nudný úvodník člen předsednictva ústředního výboru KSČ Oldřich Švestka (1922-1983). Ten už ve chvíli, kdy byly noviny s jeho textem rozváženy po trafikách, musel vědět, že kolem půlnoci dorazí do Prahy první tryskáče se sovětským vojskem. Společně s Vasilem Biľakem, Aloisem Indrou a dalšími špičkami v KSČ poslal Švestka na počátku srpna 1968 takzvaný „zvací dopis".  sovětskému vůdci Brežněvovi. Případná invaze tak byla zrádci dopředu legalizována. V úterý 20. srpna si tak mohl Švestka v novinách s klidným svědomím „jen tak plácat", že  „Československo nyní určitě uskuteční svůj cíl; vybudovat svobodnou společnost podle původních myšlenek Marxe, Engelse a Lenina". Švestka si za podíl na „zvacím dopise" vysloužil šéfredaktorskou pozici v komunistickém týdeníku Tribuna a poté doživotní post v čele Rudého práva. Zároveň zůstával členem ÚV KSČ a poslancem.

Příliš estébáků

Rudé právo oznámilo, že republice chybí asi sedm tisíců příslušníků Veřejné bezpečnosti a neúměrně narůstá kriminalita, od roku 1960 minimálně na dvojnásobek. Praha má přitom méně policistů, než tomu bylo v roce 1939. „Naopak se značně zvyšoval stav členů Státní bezpečnosti," kritizoval deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

Moravanství, fond a biskupové

V Dačicích se sešlo velké shromáždění lidu. „Spontánně a jednoznačně proklamovalo svůj požadavek začlenit Dačicko zpět na Moravu." Dačice s okolím totiž komunisti přičlenili pod Jihočeský kraj.  Na Fond republiky už veřejnost sesbírala přes 178 milionů korun. V Praze začal Geologický kongres. Lidová demokracie popsala setkání prezidenta Svobody s několika českými biskupy, prezident však nadále odmítal přiznat biskupské posty některým zavrženým biskupům - například Karlu Otčenáškovi, sídelnímu biskupu královéhradeckému.   

Soukromník si spletl dobu

Čtenář Štamfest z Brandýsa nad Labem hořekoval v Lidové demokracii, že podmínky k soukromému podnikání jsou v Československu nastaveny přímo nehorázně. Pokusil se založit soukromou dílnu, ale setkal se jen s házením klacků pod nohy. Například prostory k podnikání, za které státní podnik Komunálních služeb platí nájem 156 korun ročně, byly Štamfestovi nabídnuty národním výborem za 2300 korun. Štamfest předběhl dobu, soukromé podnikání mělo být bez problémů umožněno až v roce 1990.   

Písničky a tanky

Ve chvíli, kdy končil poslední úterní program Československé televize, překročila vojska SSSR, Německé demokratické republiky a lidových republik Polska, Bulharska a Maďarska československé hranice. Bylo něco po jedenácté hodině večer, televize vysílala pořad Písničky z regálu, který připravilo ostravské studio. Ve 23.30 hodin oznámil sovětský velvyslanec Červoněnko vojenský vpád prezidentu Svobodovi.

Foto: archiv