30. a 31. srpen: I Kristus měl přispět k normalizaci

Třicátý srpen roku 1968 připadl na pátek, jednatřicátý na sobotu. Nejčastěji používanými slovy v novinách se staly pojmy konsolidace a normalizace. Novináři však zatím netušili, jak obludný bude dopad těchto slov na československou společnost v příštích letech.

Normalizovat a konsolidovat

V Lidové demokracii se objevily následující titulky: „Projev předsedy vlády v rozhlase - Urychleně normalizovat situaci v ČSSR. Konsolidovat hospodářství, dopravu, spoje. Provolání Ústředního výboru Národní fronty - V zájmu normalizace našeho života." Pod pojmy normalizace a konsolidace si však každý představoval trochu něco jiného. Národ sice těmito slovy de facto schvaloval potupné Moskevské protokoly, ale v rozličných reakcích. Například některá prohlášení stále žádala okamžitý odchod okupačních vojsk, jiná připouštěla jejich „dočasný pobyt". Snad všechny stranické buňky KSČ, mnohé pracovní kolektivy, církve i některé známé osobnosti se nějakým způsobem vyjádřily k Moskevským protokolům. „Konkrétními činy musí nyní přispět i křesťané v duchu Kristova učení k normalizaci života," prohlásil například ke slovenským katolíkům trnavský apoštolský administrátor a biskup Ambróz Lazík. Záhy skutečně vzniklo hnutí katolických duchovních Pacem in terris, které sdružovalo kněze loajální k Husákově normalizační politice. Až deset procent katolických duchovních pak v sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracovalo s tajnou policií.                   

Cenzura se vrací

V pátek v Praze zasedala vláda a čtenáře sobotních novin asi nejvíce šokovala informace, že vláda opět zavedla teprve na počátku prázdnin zrušenou cenzuru. Ve snaze rychle plnit úkoly zadané Moskevskými protokoly založila vláda Úřad pro tisk a informace. Zasedání se zaobíralo i prvními odhady škod na budovách a silnicích, které způsobily armády Varšavské smlouvy. Generální ředitel Státní banky Záhalka odhadoval, že jen škody na komunikacích se rovnají minimálně pěti miliardám korun, a že na jejich opravy bude stát potřebovat nejméně dva až tři roky. Zmíněných pět miliard bude scházet v investiční výstavbě, takže se mimo jiné pozastaví výstavba nových bytů.

Městská hromadná doprava v Praze by měla podle jízdních řádu znova jezdit od 2. září. „Situace v hromadné dopravě se konsoliduje," bylo řečeno při zasedání vlády ministerského předsedy Oldřicha Černíka. Akutní problémy se sklizní úrody mají vyřešit středoškoláci. Ministr školství sice studenty těsně před koncem roku slavnostně zprostil této letité údernické povinnosti, ale 21. srpen vše změnil. Deset tisíc středoškoláků už z Prahy odjelo do chmelnic, další vyrazí na brambory.       

Potrestání zrádných prostitutek 

Nejmladší město republiky Havířov se po srpnové okupaci proslavilo kolaborantem Drahomírem Kolderem, který si za svůj podpis pod takzvaný Zvací dopis z července 1968 vysloužil poslanecký mandát ve Federálním shromáždění za volební okresek Havířov a v roce 1971 i ministerský post. Kromě Koldera zradily v Havířově i čtyři místní prostitutky, o jejichž kolaboraci se v sobotu 31. srpna rozepsaly ostravské Spojené deníky. „V tomto městě jsou čtyři dívky (jedna nezletilá), které byly kdykoliv a komukoliv k dispozici; přespávaly po sklepích a na brigádnických domovech a pochopitelně zavítaly i mezi sovětské vojáky. Chlapci z Domova mladých horníků v Havířově III si s nimi poradili po svém - ostříhali je," popisoval tisk pomstu na kolaborantkách. Jenže dívky došly s pláčem za sovětskými vojáky, kteří okamžitě nastartovali obrněný transportér a se samopaly vtrhli na hornickou ubytovnu. S pomocí dívek zatkli čtyři „hornické holiče" a odvezli je na neznámé místo. Jak se ale později ukázalo, naštěstí je nepopravili někde na ostravských haldách, ale předali je k údajnému „potrestání" velitelství Veřejné bezpečnosti v Ostravě.    

Repro: Ivan Motýl